Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1031/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti Ing. Milana Marka, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem, sídlem Štefánikova 75/48, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2021 č. j. -200, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. 4. 2021, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv a svobod zaručených v d (dále jen "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

II.

Shrnutí řízení před obecnými soudy

2. Stěžovatel se žalobou proti vedlejší účastnici domáhal zaplacení částky 5 326 860 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 8. 7. 2020 č. j. -152 byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") ze dne 11. 2. 2020 č. j. -123, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti rozsudku městského soudu podal stěžovatel dovolání. Usnesením ze dne 7. 9. 2020 byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč. Pro opožděně splněnou poplatkovou povinnost (k zaplacení došlo až dne 13. 10. 2020) bylo usnesením obvodního soudu ze dne 5. 10. 2020 č. j. -171 podle zákona České národní rady č. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), dovolací řízení zastaveno. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením městského soudu ze dne 26. 10. 2020 č. j. -180. Dne 1. 12. 2020 napadl stěžovatel posledně uvedené usnesení dovoláním.

3. Protože dovolací řízení bylo pravomocně zastaveno, obvodní soud usnesením ze dne 11. 11. 2020 č. j. -182 rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, městský soud se však s jeho argumentací neztotožnil a usnesením ze dne 19. 2. 2021 č. j. -200 usnesení obvodního soudu potvrdil. Za této procesní situace totiž zanikla stěžovatelova povinnost zaplatit soudní poplatek za podané dovolání. Skutečnost, že následně podal další dovolání ve věci zastavení řízení, na tom nic nemění. Podle městského soudu obvodní soud nemohl ze své iniciativy použít již uhrazený soudní poplatek na jinou poplatkovou povinnost stěžovatele, protože takovýto postup neumožňuje.

III.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel podotýká, že při vyplňování příkazu k úhradě soudního poplatku dne 10. 9. 2020 bylo nesprávně zadáno číslo účtu bez pomlčky, která odděluje předčíslí a vlastní číslo účtu. V důsledku této chyby nebyla částka připsána na zadaný účet. Tuto skutečnost zjistil stěžovatel až dodatečně, načež dne 8. 10. 2020 nově zadal platbu soudního poplatku. U běžných bank by takováto chyba nezpůsobila nepřipsání na zadaný účet a následné vrácení platby. Stěžovatel má za to, že dovolací řízení ve věci jeho žaloby nemělo být zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, a v tomto ohledu podal dovolání proti usnesení městského soudu č. j. -180, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Pokud by bylo tomuto dovolání vyhověno, znamenalo by to, že bude pokračovat původní dovolací řízení. Vrácení soudního poplatku, který byl sice zaplacen pozdě, ale za účelem odstranění předchozí vady, proto stěžovatel považuje za předčasné a porušující rovnost účastníků řízení.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud je příslušný k projednání návrhu. Ústavní stížnost byla podána oprávněným navrhovatelem, je přípustná [stěžovatel neměl k dispozici další zákonné procesní prostředky k ochraně práva ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "")], byla podána včas a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až 31 ).

V.

Vlastní posouzení

6. Poté, co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatele a napadeným rozhodnutím, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d)y, a násl. ] Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (y) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci jen z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

8. Stěžovateli byl usnesením obvodního soudu, které bylo potvrzeno napadeným usnesením městského soudu, vrácen soudní poplatek za dovolání. Důvodem vrácení byla skutečnost, že byl zaplacen opožděně, pročež k němu podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebylo možné přihlédnout a dovolací řízení muselo být zastaveno. Ačkoli stěžovatel podal dovolání ve věci zastavení dovolacího řízení, tato skutečnost nemění nic na tom, že v době vydání napadeného usnesení bylo (a i nyní je) dovolací řízení pravomocně zastaveno a obvodní soud neměl jinou možnost, než podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích soudní poplatek vrátit. Jeho vrácení se přitom za této situace nijak nedotýká přístupu stěžovatele k dovolacímu soudu. I kdyby později došlo ke zrušení usnesení o zastavení dovolacího řízení a toto dovolací řízení by tak dále pokračovalo, vrácení soudního poplatku by nemohlo jít k tíži stěžovatele a ten by k jeho úhradě musel být znovu vyzván postupem podle a 3 zákona o soudních poplatcích. Ústavní soud proto uzavírá, že napadeným usnesením nebyla porušena rovnost účastníků řízení zaručená v y a v Úmluvy, ani jeho (byť výslovně nenamítané) základní právo na soudní ochranu podle y, které mu zaručuje přístup k soudu.

9. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatele pro zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2021

Jan Filip v. r.

předseda senátu