Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2032/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Luďka Kratochvíla, zastoupeného advokátem JUDr. Ing. Martinem Dirhanem, sídlem Chvalova 1696/10, Praha 3, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. května 2021 č. j. -421, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, a obchodní společnosti ADRAS REALITY, s. r. o., sídlem Sokolská 576/21, Olomouc, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "") s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle d (dále jen ""), právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle y a právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Okresní soud ve Vyškově (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 12. 9. 2019 č. j. -178 rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví stěžovatele a vedlejší účastnice k nemovitostem, které přikázal do výlučného vlastnictví stěžovatele (výrok I.). V rámci vypořádání spoluvlastnictví okresní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 1 022 162 Kč (výrok II.) a přiznal mu náhradu nákladů soudního řízení ve výši 110 179,30 Kč (výrok III.).

3. napadeným usnesením zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Okresnímu soudu zejména vytkl, že pochybil při stanovení výše přiměřené náhrady vyplácené vedlejší účastnici, jejíž účast ve spoluvlastnickém vztahu byla soudním rozhodnutím ukončena. Okresní soud vycházel toliko z více než dva roky starého znaleckého posudku, který podle krajského soudu již neodráží aktuální obvyklou cenu sporných nemovitostí. Na současné obvyklé ceně nemovitostí se účastnici řízení neshodli, o smírné řešení se pokusil bez úspěchu.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v předmětné věci splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené a dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ve spojení s ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Řízení o ústavní stížnosti podle písm. d)y je vybudováno především na přezkumu věcí pravomocně skončených. Podle odmítne Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

6. Napadeným usnesením krajského soudu byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena zpět k dalšímu řízení, které stále probíhá, jak ostatně vyplývá i z přípisu okresního soudu ze dne 9. 8. 2021 (č. l. 11 spisu). V daném stadiu civilního řízení není Ústavní soud povolán k námitkám předestřeným stěžovatelem v ústavní stížnosti vyvozovat žádné závěry, neboť zde nejsou dána pravomocná rozhodnutí podle písm. d)y a , jež by byla schopna sama o sobě zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatele. Jelikož řízení ve věci nebylo skončeno napadeným rozhodnutím krajského soudu, ale stále běží, nedošlo dosud k vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele podle (včetně podání dovolání k Nejvyššímu soudu), a podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná podle téhož zákona. V dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v , na které stěžovatel ostatně ani nepoukazuje.

7. Pro výše uvedené Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2021

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj