Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1889/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti Davida Foršta, zastoupeného Mgr. Šárkou Svobodovou, advokátkou, sídlem Sokolovská 1494, Rychnov nad Kněžnou, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. května 2021 č. j. -16, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá s výjimkou výroku I. zrušení všech ostatních výroků v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen ""), resp. právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i právo na ochranu vlastnictví podle y.

2. Na základě insolvenčního návrhu dlužníka (Zdeňka Zástěry) na povolení oddlužení Krajský soud v Plzni (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 19. 5. 2021 č. j. -16 rozhodl, že dlužník není oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (výrok I.) a že námitky stěžovatele (věřitele č. 16) proti zprávě o oddlužení jsou důvodné (výrok II.); krajský soud dále schválil zprávu o přezkumu (výrok III.), neschválil oddlužení dlužníka (výrok IV.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok V.) s tím, že konkurs bude projednán jako nepatrný (výrok VI.), přičemž účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (výrok VII.). Krajský soud konečně uložil insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení předložil krajskému soudu zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (výrok VIII.).

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení svých shora uvedených ústavně zaručených práv. Brojí proti všem výrokům rozhodnutí krajského soudu s výjimkou výroku I. a V., které považuje za správné. Namítá především, že v odůvodnění rozhodnutí krajského soudu (zřejmě nedopatřením) absentuje pasáž o tom, že dlužník podaným návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr. Z tohoto důvodu stěžovatel navrhl opravu [srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")], popř. doplnění (srov. ) usnesení krajského soudu, na což však krajský soud do okamžiku podání ústavní stížnosti nikterak nereagoval. Podle stěžovatele se lze domnívat, že dlužník zneužívá institutu oddlužení, aby nemusel hradit svým věřitelům všechny dluhy. I když lze podle stěžovatele výkladem odůvodnění usnesení krajského soudu dospět k závěru, že dlužník svým návrhem sleduje nepoctivý záměr, absence výslovného konstatování tohoto faktu narušuje právní jistotu všech účastníků insolvenčního řízení. Stěžovatel rovněž navrhl, aby mu krajský soud podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), nahradil náklady řízení před Ústavním soudem.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno soudní rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel (přinejmenším ve vztahu k těm výrokům, vůči nimž není odvolání přípustné - tzn. výroky II. a III.) vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

5. Ústavní stížnost proti napadeným výrokům, proti nimž bylo přípustné odvolání, tzn. výroky IV., V., VI., VII. a VIII., však přípustná není, neboť stěžovatel proti nim procesně nikterak nebrojil.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud předesílá, že není součástí soustavy soudů [y (dále jen "")] a nepřísluší mu oprávnění vykonávat dozor nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d)y oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

7. Z výše uvedeného vyplývá, že Ústavní soud se mohl zabývat pouze těmi výroky, které nemohly být napadeny odvoláním. Ačkoliv stěžovatel formálně proti těmto výrokům brojí, když navrhuje jejich zrušení (s výjimkou výroku I.), nelze přehlédnout, že se fakticky domáhá pouze opravy, resp. doplnění odůvodnění usnesení krajského soudu. Jak již však bylo vysvětleno např. v usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2020

sp. zn.

, taková procesní obrana účastníka není přípustná ani podle podústavního práva v řízení před obecnými soudy [srov. ; ; ], natož pak v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem; úprava se zde užije přiměřeně (srov. ). Vzhledem k tomu, že stěžovatel se vůči jednotlivým výrokům usnesení, proti nimž je ústavní stížnost přípustná, samostatně nevymezuje (naopak s nimi dokonce souhlasí), není dán jakýkoliv prostor pro zásah ze strany Ústavního soudu.

8. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, rozhodl o ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle tak, že ji jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Ve zbytku ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost podle .

9. Ústavní soud konečně neshledal důvod, pro nějž by vyhověl návrhu, aby krajskému soudu byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Podle totiž náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. Pravidlem pro řízení před Ústavním soudem je tedy úhrada vlastních nákladů řízení samotnými účastníky a vedlejšími účastníky. Z konstrukce obecné pravidlo - výjimka vyplývá, že ustanovení o shora zmíněné výjimce nelze vykládat rozšiřujícím způsobem a lze je aplikovat jen v mimořádných případech, resp., jak uvádí konkrétně , v odůvodněných případech podle výsledků řízení. V projednávaném případě k takovému postupu, vzhledem k jeho výsledku, Ústavní soud neshledal důvod.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. srpna 2021

Radovan Suchánek v. r.

předseda senátu