Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1924/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti Petra Barchánka, zastoupeného Mgr. MUDr. Janou Kollrossovou, advokátkou, sídlem náměstí Republiky 202/28, Plzeň, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2021 č. j. -257 a III. a IV. výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. září 2020 č. j. -223, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení y, a d a také Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") rozhodl III. a IV. výrokem v návětí uvedeného rozsudku, že žaloba stěžovatele o zaplacení 101 604 Kč s příslušenstvím se zamítá a že vedlejší účastnice je povinna nahradit stěžovateli náklady řízení ve výši 26 646,53 Kč.

3. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") změnil rozsudek obvodního soudu ve výroku o věci samé tak, že řízení se co do částky 56 Kč zastavuje, částku 4 114 Kč je vedlejší účastnice povinna zaplatit stěžovateli a ve zbytku III. výrok rozsudku obvodního soudu potvrdil. Dále městský soud přiznal stěžovateli náhradu nákladů řízení před obvodním soudem ve výši 72 558,92 Kč.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti především namítá, že se obecné soudy dopustily hrubě neústavního a nezákonného postupu, když mu odmítly nahradit náklady na právní zastoupení, které jednoznačně vznikly v souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním. Dále stěžovatel spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv zejména v tom, že soudy porušily svou povinnost řádně ho poučit o tom, co má tvrdit, neboť poučení zaznělo na jednání, ze kterého se právní zástupkyně pro nemoc omluvila. Stěžovatel dále uvedl, že proti rozsudku městského soudu nepodal navzdory poučení městského soudu dovolání, neboť mu není známa judikatura rozporná s rozsudkem městského soudu. Stěžovatelovy námitky se týkaly právního posouzení věci a skutkového stavu, které by i s poukazem na porušení základních práv stěžovatele Nejvyšší soud neakceptoval a dovolání odmítl. Stěžovatel má proto s ohledem na náklady dovolacího řízení a průtahy v řízení za to, že je namístě podat přímo ústavní stížnost.

5. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcí samou, musel posoudit splnění procesních předpokladů řízení. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněným stěžovatelem, který se účastnil řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je zastoupen v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je však nepřípustná.

6. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona). V citovaných zákonných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne pravidlo minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná.

7. Z napadených rozhodnutí i stěžovatelových tvrzení plyne, že dovolání proti rozsudku městského soudu nepodal, jelikož vyhodnotil, že by nemělo naději na úspěch. Takto však zákonná podmínka přípustnosti ústavní stížnosti vymezena není, a to jak co do jejího smyslu, tak prostého znění. Zákon stěžovateli poskytuje možnost bránit svá práva dovoláním před Nejvyšším soudem, o čemž byl městským soudem poučen. Jen využije-li (neúspěšně) tohoto práva, může se bránit před Ústavním soudem - tedy v situaci, kdy již není náprava před jinými orgány možná. Je-li zákonným předpokladem přípustné ústavní stížnosti předchozí řádné podání dovolání (viz věta za středníkem ), stěžovatel proti napadeným rozsudkům všechny procesní prostředky k ochraně svého práva nevyčerpal. V takovém případě je ústavní stížnost proti napadeným rozsudkům nepřípustná.

8. Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2021

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D.. v. r.

soudce zpravodaj