Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1928/21

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti D. D., t. č. Věznice Břeclav, zastoupeného advokátem Mgr. Davidem Macháčkem, sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. dubna 2021 č. j. -4354 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. března 2021 č. j. -4324, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho práv zaručených d.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově č. j. -1644 ze dne 25. 5. 2017 uznán vinným mimo jiné ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle , odst. 2 písm. c) . Usnesením Okresního soudu v Prostějově č. j. -4254 ze dne 29. 9. 2020 bylo rozhodnuto, že se stěžovateli nepřiznává nárok na bezplatnou obhajobu.

Proti tomuto usnesení stěžovatel podal stížnost, s níž vznesl námitku podjatosti celého senátu 8 To Krajského soudu v Brně. Tuto námitku odůvodnil tím, že se vůči soudci tohoto senátu V. Č. dopustil trestného činu. Krajský soud v Brně ústavní stížností napadeným usnesením podle § 31 odst. 1 trestního řádu rozhodl, že senát Krajského soudu v Brně 8 To ve složení z předsedkyně senátu Mgr. Markéty Jirsové a soudců JUDr. Vlastimíra Čecha a Mgr. Dana Krátkého není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení.

Trestným činem, kterého se stěžovatel ve vztahu k soudci Č. dopustil, je trestný čin zasahování do nezávislosti soudu podle , který spáchal ve zkratce tím, že do datové schránky Okresního soudu v Prostějově odeslal zprávu, dle níž soudce krajského soudu (včetně výslovně jmenovaného soudce Č.) vulgárně uráží a vyhrožuje jim. Jak k tomu krajský soud uvedl, o probíhajícím trestním řízení pro tento trestný čin nebyl nikdo ze senátu 8 To informován, a jelikož proti odsuzujícímu rozsudku okresního soudu v této věci nebyl podán opravný prostředek, obsah tohoto trestního spisu nebyl senátu 8 To znám a nemohl na něj již z toho důvodu mít žádný dopad. Navíc urážka soudce není sama o sobě způsobilá k jeho vyloučení z úkonů v trestním řízení, neboť by to znamenalo, že by obviněný v rozporu se zásadou zákonného soudce mohl dle vlastní libovůle dosáhnout změny složení senátu.

Vrchní soud v Olomouci ústavní stížností napadeným usnesením stěžovatelovu stížnost proti rozhodnutí krajského soudu zamítl, neboť se se závěry krajského soudu ztotožnil.

V ústavní stížnosti stěžovatel vyjadřuje svůj nesouhlas s posouzením možné podjatosti senátu 8 To, přičemž napadená rozhodnutí jsou nadto dle jeho názoru nedostatečně odůvodněná.

Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje náležitosti kladené na ni , tedy mimo jiné i to, zda je přípustná. Podle je přitom ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

V souladu s tím Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje zásadu subsidiarity řízení o ústavní stížnosti, která se mimo jiné projevuje v tom, že ústavní stížností lze napadat soudní rozhodnutí teprve tehdy, nelze-li jeho případnou protiústavnost napravit jiným způsobem [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995 (N 78/4 SbNU 243) či usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 11. 2012; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Ústavní soud proto až na výjimky do neskončených řízení nevstupuje a jako nepřípustné odmítá ústavní stížnosti i v případech, kdy sice existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena.

Za takové Ústavní soud považuje i rozhodnutí, jímž bylo v průběhu soudního řízení rozhodnuto o nepodjatosti soudce, neboť vychází z toho, že řízení ve věci samé doposud neskončilo a že případně i vadné posouzení námitky podjatosti může být ještě napraveno (z mnoha viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 13. 4. 2021).

Z toho důvodu nelze napadené rozhodnutí vrchního soudu považovat za konečné, jakkoliv přímo proti němu nejsou přípustné opravné prostředky, a proto je podaná ústavní stížnost nepřípustná. Bude-li mít stěžovatel za to, že meritorní rozhodnutí bylo vydáno soudcem podjatým, nic mu nebrání, aby proti takovému rozhodnutí brojil samostatnou ústavní stížností (což ostatně učinil a jeho ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu je vedena pod

sp. zn.

).

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2021

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka