Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1952/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Kubík, a. s., sídlem U Prašné brány 1090/2, Praha 1 - Staré Město, zastoupené Mgr. Alešem Velcem, advokátem, sídlem Toulovcovo nám. 156, Litomyšl, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2020 č. j. -132 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. března 2020 č. j. -99, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v d, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") byla zamítnuta žaloba stěžovatelky jako žalobkyně o zaplacení částky 577 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 5. 3. 2016 do zaplacení (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

3. Proti rozsudku obvodního soudu podala stěžovatelka odvolání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

4. Rozsudek městského soudu napadla stěžovatelka dovoláním, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 4. 2021 č. j. -157 podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), odmítl. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání stěžovatelky neobsahuje náležitosti vyžadované , neboť stěžovatelka v něm řádně nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v předmětné věci splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

8. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (např. usnesení ze dne 3. 12. 2003

sp. zn.

, ze dne 21. 12. 2010

sp. zn.

, ze dne 13. 7. 2011

sp. zn.

, všechna rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) konstatoval, že ústavní stížnost podle písm. d) y představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem ( ). Jinými slovy, musí nastat situace, kdy se stěžovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv či svobod jiným zákonným způsobem.

9. V předmětné věci podala stěžovatelka proti rozsudku městského soudu dovolání, které považovala za poslední procesní prostředek k ochraně svého práva. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že dovolání stěžovatelky je vadné, a proto je podle a , odmítl. Toto usnesení Nejvyššího soudu stěžovatelka ústavní stížností nenapadla a ani z obsahu ústavní stížnosti nevyplývá, že by proti závěru Nejvyššího soudu o vadnosti svého dovolání jakkoli brojila. Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu a závěr tohoto soudu o vadnosti podaného dovolání proto není předmětem přezkumu Ústavním soudem v řízení vedeném na základě této ústavní stížnosti.

10. Ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. (č. 460/2017 Sb., ST 45/87 SbNU 905) se uvádí, že neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti ( ), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením y. Nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a to konkrétně v této věci, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena, přičemž z obsahu dovolání není patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, a proto Nejvyšší soud dovolání odmítne pro vady, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle . Uvedené lze vztáhnout i na nyní posuzovanou věc.

11. Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatelka v předmětné věci dovolání jako poslední procesní prostředek k ochraně svého práva neuplatnila řádně a tak způsobila, že její dovolání bylo odmítnuto. Ústavní stížnost proti rozsudku městského soudu a rozsudku obvodního soudu je proto nepřípustná, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva.

12. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2021

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj