Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1659/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. Š., zastoupeného JUDr. Josefem Liškou, advokátem, se sídlem v Příbrami, Pražská 141, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2021 č. j. -1319 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. ledna 2021 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora citovaných usnesení obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho základních práv, zakotvených v odst 1d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v y. Uvedl, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 11. 2001 sp. zn. , který nabyl právní moci dne 12. 2. 2002, uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele dle ust. odst. l písm. a) odst. 3 trestního zákona, trestným činem výtržnictví dle odst. l trestního zákona a trestným činem poškozování cizí věci dle ust. odst. l trestního zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce čtyři a půl roku. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. 1. 2021 sp. zn. ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021 č.j. -1319 byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení.

2. Stěžovatel s tím nesouhlasí a v odůvodnění ústavní stížnosti zejména uvedl, že se opakovaně domáhá změny původních rozhodnutí mimořádným opravným prostředkem, neboť s předmětnými událostmi, za které byl nepodmíněně odsouzen, nemá nic společného a v žádném případě se necítí být vinen. Nicméně žádný důkaz, který byl soudu předložen na jeho obhajobu, v jeho prospěch nebyl buď brán na zřetel, případně nebyl příslušnými soudy ani proveden. Tedy za stávající situace opakovaně podal návrh na obnovu řízení s tím, že předložil nové důkazy, které dle jeho názoru v původním řízení nebyly provedeny. Návrh na obnovu řízení se týkal zejména poškozeného J. M., a jednalo se o to, jak dalece byl či nebyl příslušníkem policejního sboru a zda se oprávněně prokazoval legitimací policisty. Novým důkazem měla být lékařská zpráva ohledně jeho zdravotního stavu, která údajně směřuje k závěru, že buď trpí takovým onemocněním, které je neslučitelné s výkonem povolání policisty, nebo byl pod vlivem návykových látek. Za takového stavu nebyl osobou, která by byla v pozici veřejného činitele. Stěžovatel dále poukázal na tzv. poznávací řízení (rekognici) a uvedl, že soudy podle něj zcela uvěřily obžalobě a důkazy v jeho prospěch hodnotily nesprávně.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Oba soudy se v napadených usneseních stěžovatelovým návrhem na povolení obnovy řízení řádně zabývaly, a dostatečně odůvodnily, proč byl zamítnut. Znovu objasnily, že v inkriminované době, kdy došlo k předmětnému incidentu, byl J. M. policistou ve službě. Žádné nové důkazy nebo skutečnosti, které by mohly významně ovlivnit rozhodnutí o vině, trestu či o náhradě škody nebyly předloženy ani nevyšly najevo, i když stěžovatel je přesvědčen o opaku.

4. Je zřejmé, že v daném případě se jedná jen o výklad podústavního práva, kde se právní názor stěžovatele liší od názoru obecných soudů a domáhá se v zásadě přehodnocení procesu dokazování a soudních závěrů. Za tohoto stavu Ústavní soud nehodlá, a s odkazem na opakovaně vyslovené zásady řízení před tímto soudem ani nemůže rozhodnutí nezávislých soudů podrobněji přezkoumávat. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2021

Ludvík David v. r.

předseda senátu