Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1499/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1/ nezl. F. V. a 2/ nezl. V. V., obě zastoupeny zákonnou zástupkyní V. T., obou právně zastoupených JUDr. Robertem Jehnem, advokátem se sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. 4. 2021 č. j. -38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelky se ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť mají za to, že jím bylo porušeno jejich právo na soudní ochranu zaručené d (dále jen "").

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a připojeného rozhodnutí, stěžovatelky se u Obvodního soudu pro Prahu 6 domáhaly na žalované letecké společnosti Smartwings, a. s., zaplacení každá částky 250 EUR s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle nařízení Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu. Nalézací soud žalobu v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl, neboť v řízení bylo prokázáno, že zpoždění letu nedosáhlo tří hodin, jak požaduje citované nařízení.

3. Pro vypořádání ústavní stížnosti není podrobnější rekapitulace průběhu řízení a napadeného rozhodnutí účelná, samotným účastníkům řízení jsou všechny skutečnosti známy.

4. V podané ústavní stížnosti stěžovatelky polemizují se skutkovým zjištěním soudu stran okamžiku příletu letadla. Poukazují na důkazní návrhy, které uplatnily v předchozím řízení, a namítají, že se nalézací soud nedostatečně vypořádal s jejich argumentací. K bagatelnosti posuzovaného sporu uvádějí, že spor je významný pro řadu dalších cestujících, kteří žádají náhradu škody z důvodu zpoždění letu.

5. Ústavní soud nejprve posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána oprávněnými stěžovatelkami, které byly účastnicemi řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. K tomu podotýká, že se nejedná o řízení, ve kterém by proti sobě stály zájmy zákonného zástupce a nezletilých, nezletilým proto nebylo třeba ustanovovat kolizního opatrovníka. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a stěžovatelky jsou právně zastoupeny v souladu s požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelky vyčerpaly všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

6. Ústavní soud dále posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu . Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního a ve které může Ústavní soud rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti.

7. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvedl, že již bagatelní výše částky, která byla předmětem řízení, svědčí o tom, že věc postrádá ústavněprávní rozměr, přičemž zásah Ústavního soudu by byl namístě jen ve výjimečných případech [viz např. nález ze dne 9. 8. 2016,

sp. zn.

(N 150/82 SbNU 379), bod 11; všechna citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. V posuzované věci byl předmětem řízení před nalézacím soudem spor o zaplacení částky 500 EUR s příslušenstvím, tedy částky, kterou lze ve světle předchozí judikatury označit za bagatelní (z poslední doby viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 2. 2020 či usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 1. 2020).

8. Navzdory bagatelní výši předmětu sporu, může být ústavní stížnost výjimečně meritorně posouzena, a to v případě, že se týká ústavněprávní otázky, která má relevanci pro další rozhodovací činnost obecných soudů. Obrazně to lze vyjádřit i tak, že se zkoumá "hodnota ústavního principu, který byl v řízení před obecným soudem narušen" [nález ze dne 19. 1. 2016,

sp. zn.

(N 11/80 SbNU 139)]. Ani uvedené kvalitativní hledisko však nebylo v posuzované věci naplněno. Stěžovatelky v ústavní stížnosti pouze pokračují v polemice se skutkovým zjištěním nalézacího soudu. Otázka, zda v konkrétním sporu bylo zpoždění letu 2 hod 59 minut či 3 hodiny, je čistě otázkou skutkovou, kterou nemá Ústavní soud pravomoc posuzovat. Nalézací soud uplatněné námitky stěžovatelek vypořádal již v napadeném rozhodnutí a své závěry odůvodnil, Ústavní soud tak na ústavní úrovni žádnou vadu neshledal.

9. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že namítaná základní práva stěžovatelek napadeným rozhodnutím porušena nebyla. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu