Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1715/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ľubomíry Bačíkové, zastoupené Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem Barrandova 1920/7a, Praha 4, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021 č. j. -114, a o návrhu na odložení jeho vykonatelnosti, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byla dne 28. 6. 2021 doručena ústavní stížnost, prostřednictvím níž se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze, v němž se jí dostalo poučení, že - ačkoliv je předmětem řízení vyklizení nemovitosti - "proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné". V souvislosti s poučením soudu sama stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že je podle jejího názoru "vadné", a proto dovolání, jakožto mimořádný opravný prostředek v souladu s , podala. Z procesní opatrnosti současně podává i ústavní stížnost.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Procesními prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, se ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

3. Z ústavní stížnosti a napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze se podává, že ze strany obecného soudu bylo dáno stěžovatelce poučení, že žádný jiný (mimořádný) opravný prostředek k ochraně jejího práva nemá k dispozici. Žaloba o vyklizení nemovitosti však není podřaditelná pod žádný zákonný důvod nepřípustnosti dovolání podle . Právní úprava přípustnosti dovolání je nadto primárně koncipována tak, že - až na tyto zákonné výjimky - její posouzení je pouze na úvaze Nejvyššího soudu. Ústavnímu soudu nejsou známy důvody, pro které by to v posuzovaném případě mělo být jinak. Jakkoliv je možné v tomto směru poukázat například na závěry nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 31. 10. 2017 (N 196/87 SbNU 219), sama stěžovatelka v tomto konkrétním případě aktivně brání svá práva a dovolání podala. Ústavní soud proto nevidí důvod, proč by v této věci nebylo možné vyčkat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání a dostát zásady subsidiarity ústavní stížnosti.

4. Ústavní soud samozřejmě není oprávněn jakkoliv předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu. V případě, že by návrhu stěžovatelky Nejvyšší soud nevyhověl, bude mít stěžovatelka i nadále otevřenu cestu k podání ústavní stížnosti. Za dané situace je však podání ústavní stížnosti předčasné. Z těchto důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle jako nepřípustný. K návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021 č. j. -114 Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou konstatuje, že je-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do akcesorického návrhu vzneseného podle ; ten tak sdílí právní osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2021

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj