Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1119/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele M. J., zastoupeného Mgr. Filipem Němcem, advokátem, se sídlem Opletalova 4, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -1032 ze dne 4. března 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. -1019 ze dne 23. 12. 2020 a okresnímu soudu uloženo, aby věc znovu projednal a rozhodl. Stěžovatel namítá, že tím došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z , a 38 odst. 2 d.

2. V trestním řízení vedeném proti stěžovateli pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle bylo toto řízení usnesením soudu prvního stupně zastaveno dle § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu. Ke stížnosti státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou soud napadeným usnesením prvostupňové rozhodnutí zrušil mj. pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil nižšímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Stěžovatel namítá, že krajský soud rozhodl, aniž by se seznámil a v odůvodnění vzal v potaz argumenty obhajoby ve vyjádření. Soud na vyjádření přiměřenou dobu nečekal, a naopak rozhodl nepřiměřeně brzy po výzvě k vyjádření. Stěžovatel namítal skutkovou podobnost s nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 28. 8. 2019.

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovené y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Ústavní stížnost podle písm. d) y představuje subsidiární prostředek ochrany ústavně zaručených práv a svobod, který lze uplatnit jen v situaci, kdy neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem ( ). Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti mimo jiné oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích "konečných". Jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení [srov. například usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 10. 2020 či usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 1. 2021].

5. V záhlaví uvedeným usnesením však došlo ke zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci k opětovnému projednání a rozhodnutí, zejm. pro jeho nepřezkoumatelnost. Soudní řízení tedy zjevně není skončeno.

6. Ústavní soud současně neshledal žádný důvod pro výjimečný postup podle , který umožňuje neodmítnout ústavní stížnost, i když není splněna podmínka přípustnosti. V namítaném nálezu

sp. zn.

ze dne 28. 8. 2019 Ústavní soud konstatoval, že podá-li státní zástupce stížnost proti rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby, která má být věcně projednána a je odůvodněna konkrétní argumentací, je třeba obhajobě poskytnout možnost se k ní vyjádřit. V opačném případě dochází k porušení práva obviněného na soudní ochranu zaručeného d, práva na rovnost účastníků (stran) v řízení zakotveného v y a práva na to, aby byl obviněnému poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce dle y. Podstatou tehdy projednávané věci se tak stala nemožnost veřejné moci stíhanou osobu omezovat na osobní svobodě ponecháním ve vazbě bez dalšího (tj. bez odpovídající možnosti obhajoby) opětovně poté, co bylo soudy rozhodnuto o jejím propuštění z vazby. Uvedené rozhodnutí tak není na případ stěžovatele, který je stíhán na svobodě, přiléhavé. Namítané porušení práv stěžovatele nedosahuje intenzity srovnatelné s případem projednávaným pod

sp. zn.

.

7. Ústavní soud konečně pro úplnost uvádí, že toto rozhodnutí Ústavního soudu stěžovatele fakticky nijak neomezuje a nebrání mu v tom, aby proti budoucímu meritornímu rozhodnutí ve věci podal případně novou ústavní stížnost, bude-li mít za to, že v řízení došlo k neústavnosti.

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci, ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ve spojení s jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. června 2021

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj