Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1265/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky Česká republika - Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 2. 2021 č. j. -80, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 odst. 1d (dále jen "") a právo na ochranu vlastnictví zaručené y.

2. Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí, Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka žalovala vedlejší účastnici, společnost PneuMAX s. r. o., "v likvidaci" o zaplacení částky 5 164 Kč s příslušenstvím, přičemž její žaloba byla zamítnuta.

3. Porušení svých ústavně zaručených práv spatřuje stěžovatelka zejména v tom, že se okresní soud při své rozhodovací činnosti nevypořádal se všemi argumenty a důvody, které uvedla v průběhu řízení. Stěžovatelka poukazuje na to, že je přesvědčena o tom, že jej pozemek je protiprávně zatížen stavbou či zbytky stavby, které mají charakter stavební suti ve vlastnictví vedlejší účastnice, a stěžovatelka tak má nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Okresní soud podle stěžovatelky nerespektoval judikatorní závěry v obdobných věcech, a to zejména nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 29. 11. 2016, který uvádí, že mezi všeobecně uznávané způsoby nabytí vlastnického práva se tradičně řadí i separace.

4. Ústavní soud přezkoumal náležitosti ústavní stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými a zastoupenými advokátem v souladu s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní stížnost splňuje i další zákonem stanovené formální náležitosti, včetně vyčerpání všech dostupných procesních prostředků, neboť s ohledem na bagatelnost žalované částky není přípustné ani odvolání, ani dovolání.

5. Podle senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle , ve znění , musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

6. Nad rámec uvedeného Ústavní soud dodává, že napadené rozhodnutí je dostatečně konkrétně odůvodněno a nejsou z něho patrny rysy soudní svévole. Pouze v takovém případě by byl Ústavní soud oprávněn do rozhodovací činnosti obecných soudů zasáhnout.

7. Pro posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti navíc přistupuje ještě jeden aspekt. S ohledem na výši žalované částky, okolnosti případu i majetkové poměry stěžovatelky je zřejmé, že se jedná o věc bagatelní, která zpravidla pro nikoliv zcela zásadní faktické (kvantitativní) dopady na osobu stěžovatele, resp. na jeho majetkové poměry, ústavněprávní roviny nedosahuje; výjimkou jsou případy, kdy s ohledem na konkrétní okolnosti (jako je např. majetková situace dotčeného subjektu nebo kumulativní působení dalších obdobných případů) bude možno usoudit jinak, event. dopustí-li se orgány veřejné moci natolik zásadních pochybení, že v jejich důsledku nastává kolize se samotnou esencí určitého ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, zpravidla pak práva na spravedlivý proces (tj. s procesními principy, jež jsou pro vedení řízení stěžejními), ledaže by věc vykazovala "přesah" individuálního zájmu [viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 8. 2004

sp. zn.

(U 43/34 SbNU 421), ze dne 13. 10. 2011

sp. zn.

a ze dne 13. 8. 2013

sp. zn.

(dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

8. Vzhledem k tomu se Ústavní soud zaměřil na otázku, zda lze z obsahu ústavní stížnosti vyvodit, že by mohla dosáhnout ústavněprávní kvality, nic takového však nezjistil. Ani odkaz na nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 29. 11. 2016 není případný, neboť v této věci Ústavní soud zejména posuzoval otázku pasivní věcné legitimace vlastníka odpadu a možnost převést vlastnické právo k odpadu, což s věcí stěžovatelky substantivně nesouvisí.

9. Ústavní stížnost je z důvodů výše uvedených zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu