Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 705/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Zdeňka Krmáška, advokáta se sídlem v Ostravě, U Rourovny 556/3, proti usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. -427 ze dne 9. prosince 2020 a Okresního soudu v Ostravě č. j. -417 ze dne 11. listopadu 2020, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Ostravě (dále jen "soud prvního stupně") stěžovateli coby obhájci přiznal náhradu nákladů nutné obhajoby ve výši 26 644,20 Kč (I) a nepřiznal mu dalších 13 358,40 Kč (II). Krajský soud v Ostravě (dále jen "stížnostní soud") zamítl stížnost směřující do výroku II.

2. Stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), uvádí, že obecné soudy při stanovení odměny za zastupování nesprávnou aplikací vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů zasáhly jeho zaručená práva zakotvená v

odst. 1 a 36 odst. 1d a v Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práva a základních svobod.

3. Stěžovatel byl ustanoven obhájcem pachateli tří trestných činů a při vyúčtování náhrady vycházel z § 12 odst. 3 advokátního tarifu, podle kterého: "[p]ři spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí". Obecné soudy však aplikovaly § 12 odst. 5 advokátního tarifu, podle něhož: "[p]ři obhajobě v trestním řízení vedeném pro trestné činy spáchané v souběhu náleží advokátovi pouze odměna stanovená pro trestný čin s nejvyšší trestní sazbou".

4. Podle stěžovatele je takový postup nesprávný a je projevem libovůle, neboť v jiné věci (usnesení soudu prvního stupně č. j. -470 ze dne 21. listopadu 2017, ve spojení s usnesením stížnostního soudu č. j. -479 ze dne 22. prosince 2017) byla stěžovateli přiznána s ohledem na větší množství skutků ve vícečinném souběhu odměna navýšená podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu. Stěžovatel je přesvědčen o nedostatečnosti pouhého odkazu na § 20 trestního řádu, podle kterého se má konat společné řízení, je-li takový postup vhodný a hospodárný. Stížnostní soud nadto v napadeném usnesení konstatoval, že § 12 odst. 5 advokátního tarifu je speciální úpravou, pro kterou se odstavec 3 téhož ustanovení neužije. S důvody nepřiznání celé odměny stěžovatel nesouhlasí a navrhuje, aby Ústavní soud napadená usnesení zrušil.

5. Soud prvního stupně vypočetl náhradu za obhajobu a s takto určenou výší se stížnostní soud zcela ztotožnil. Stížnostní soud dospěl k závěru, že smyslem § 20 odst. 1 trestního řádu je ekonomické a účelné vedení řízení, jakož i možnost uložit pachateli úhrnný či souhrnný trest, případně u více obžalovaných lépe zhodnotit jejich míru zavinění a uložit tomu odpovídající trest.

6. Ústavní soud opakovaně judikoval, že intepretace zákonných a podzákonných norem přísluší obecným soudům (y). Ústavnímu soudu jako soudnímu orgánu ochrany ústavnosti (y) přísluší zasáhnout jen tehdy, zjistí-li současně porušení základních práv a svobod, jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé nebo vykazují znaky svévole či dokonce libovůle, což v projednávané věci nezjistil.

7. Zmiňuje-li § 12 odst. 3 advokátního tarifu stanovení společného projednání jiným právním předpisem, považuje Ústavní soud odkaz na § 20 trestního řádu za případný. Obecné soudy srozumitelně vysvětlily důvody aplikace § 12 odst. 5 advokátního tarifu a Ústavní soud nepovažuje uvedený postup za způsobilý zkrátit stěžovatele v jeho základních právech, jak namítá v ústavní stížnosti. Ani nesouhlas stěžovatele s právními závěry obecných soudů nezakládá důvodnost ústavní stížnosti.

8. Podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu