Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1231/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Cashdirect, s. r. o., sídlem Bozděchova 1840/7, Praha 5 - Smíchov, zastoupené Mgr. Zdeňkem Čechem, advokátem, sídlem V Zahradách 1445/1, Rudná, proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 10. března 2021 sp. zn. 1 KZN 165/2020 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 4. oddělení, ze dne 22. února 2021 č. j. KRPA-94427-208/TČ-2020-000094, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 4. oddělení, jako účastníků řízení, a obchodní korporace Cashdirect, a. s., sídlem Bozděchova 1840/7, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na ochranu vlastnictví podle y základních práv svobod (dále jen "") a podle Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále jimi mělo být porušeno její právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1y.

2. Z ústavní stížnosti i z napadených rozhodnutí se podává, že napadeným usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 4. oddělení (dále jen "policejní orgán"), bylo podle § 81a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád") rozhodnuto o uložení finančních prostředků do soudní úschovy s odůvodněním, že jsou dány důvodné pochybnosti o vlastnickém právu k nim.

3. Proti usnesení policejního orgánu podaly stěžovatelka a vedlejší účastnice stížnosti, které byly napadeným usnesením státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze zamítnuty jako nedůvodné.

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti - stručně řečeno - uvádí, že k uložení finančních prostředků do soudní úschovy nebyly dány důvody, neboť jde o její prostředky, které jsou jí takto nezákonně blokovány.

5. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadaného rozhodnutí, je povinen zkoumat, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení stanovené .

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

7. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech prostředků, které zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že je-li v určité procesní situaci k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu (y) takové souběžné rozhodování nepřipouští.

8. Ústavní soud proto i v nyní posuzované věci vychází z toho, že stěžovatelka je povinna uplatnit všechny procesní prostředky, které jí k ochraně jejího práva v daném případě zákon poskytuje, včetně oprávnění státního zástupce bdít nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení [srov. nález ze dne 2. 3. 2015

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691), usnesení ze dne 15. 3. 2016

sp. zn.

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Takový procesní prostředek uplatněn nebyl, resp. stěžovatelka jej ústavní stížností nenapadá.

9. Odkazovaná rozhodnutí Ústavního soudu připomínají právní úpravu dohledu podle a násl. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), respektive dozor podle § 174 trestního řádu v souvislosti s právem na účinné vyšetřování typicky osoby, která byla (měla být) poškozená eventuální trestnou činností jiného subjektu. Na druhou stranu i z této modelové situace Ústavní soud vykročil (srov. usnesení ze dne 28. 8. 2014

sp. zn.

), neboť důsledek nepřípustnosti ústavní stížnosti spojil i s případem, kdy mělo být do práv osoby zasaženo samotným orgánem činným v trestním řízení. V nálezu

sp. zn.

(srov. bod 30. odůvodnění) je pak výslovně uvedeno, že při dohledu je vyšší státní zastupitelství oprávněno (tzn. zároveň povinno) posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v celé jeho šíři.

10. Není přitom důvodu, aby možnost přezkumu v soustavě státního zastupitelství k ochraně svých práv nevyužila i stěžovatelka, a to alespoň v jednom stupni hierarchie ke státnímu zastupitelství, které rozhodovalo o její stížnosti podle § 141 a násl. trestního řádu. Je-li totiž v souladu se shora citovanou nálezovou judikaturou Ústavního soudu nadřízené státní zastupitelství oprávněno při dohledu posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v celé jeho šíři činností, pak nic nebrání tomu, aby tento opravný prostředek nevyužila i stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti (institut dozoru podle § 174 a násl. trestního řádu je koncipován ve srovnání s dohledem podle § 12c a násl. zákona o státním zastupitelství úžeji, nicméně jej lze využít k ochraně práv zejména tam, kde zákon nepřipouští podání stížnosti podle § 141 a násl. trestního řádu).

11. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle odst. l písm. e) , ve spojení s téhož zákona, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2021

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj