Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 612/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatelky G. U., zastoupené Mgr. Jitkou Špilkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická 787/10, proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 17. prosince 2020, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Policie České republiky, Skupina kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality - 3. oddělení Brno (dále jen "policejní orgán"), zamítla usnesením č. j. KRPB-79269-54/TČ-2020-060083-FIL-C ze dne 1. listopadu 2020 žádost stěžovatelky na zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty, a to finanční hotovosti 203 435 € a 79 000 Kč, nalezené při domovní prohlídce v jejím bytě. Stížnost proti usnesení policejního orgánu Krajský soud v Brně (dále jen "stížnostní soud") napadeným usnesením zamítl jako nedůvodnou.

2. Řádně zastoupená stěžovatelka ve své ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), namítá neexistenci zákonných důvodů pro trvání zajištění věci.

3. Generální ředitelství cel, Odbor pátrání Olomouc, oddělení Odhalování daňových odvodů (dále jen "celní orgán"), usnesením sp. zn. OL-835430/TS-4/2017, č. j. , ze dne 12. července 2018 zajistil výše uvedené prostředky stěžovatelky. Pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle , 2 písm. a), odst. 3 písm. a) , dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle ve formě pomoci podle téhož zákona, zahájil policejní orgán trestní stíhání stěžovatelky usnesením č. j. KRPB-79269-16/TČ-2020-060083-FIL-C ze dne 31. července 2020, zrušeným Krajským státním zastupitelstvím v Brně usnesením č. j. 2 KZV 19/2020-88 ze dne 30. října 2020. Proto stěžovatelka podala žádost o vydání hotovosti, o které bylo rozhodnutí jako výše uvedeno. Podle stěžovatelky stížnostní soud neuvedl jediný důkaz, o který své rozhodnutí opírá, jeho závěry jsou ryze formální a jde o projev svévole. Stěžovatelka odkazuje na požadavky zajištění, uvedené například v usnesení

sp. zn.

ze dne 12. ledna 2021 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz), které v jejím případě nebyly naplněny, a orgány činné v trestním řízení se ani nezabývaly jejím vysvětlením původu peněz. Dále odkázala na zákonné vymezení institutu zajištění náhradní hodnoty s tím, že ve spisu není žádný věrohodný poznatek prokazující, že se dopustila trestné činnosti (z níž by existoval výnos). Zajištění peněz trvá více než dva a půl roku, a proto stěžovatelka požaduje zrušení napadeného usnesení stížnostního soudu, neboť zasáhlo její práva zakotvená v a 36 odst. 1d (dále jen "").

4. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti nikoli další instancí všeobecného soudnictví, a proto na procesní postup orgánů činných v trestním řízení reaguje pouze tehdy, zjistí-li při aplikaci procesních předpisů pochybení, vyvolávající reálné negativní dopady (ohrožení) základních práv nebo svobod stěžovatele; zásah připadá v úvahu jen při zjištění nejzávažnějších pochybení, hrubě nepřiléhavých závěrů či znaků svévole nebo libovůle.

5. Z napadeného usnesení se podává, že shodnou argumentaci stěžovatelka uplatnila již ve stížnosti proti usnesení policejního orgánu, stížnostní soud jí ale nepřisvědčil; v odůvodnění popsal okolnosti trestního řízení (karuselové obchody měly nejméně ve čtyřech případech vést ke zkrácení daně z přidané hodnoty ve výši milionů Kč) a popsal, jak měla být do trestné činnosti zapojena stěžovatelka. Podle stížnostního soudu existuje konkrétní podezření i za situace, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno (věc byla vrácena k dalšímu jednání a rozhodnutí, policejní orgán postoupil věc k došetření celnímu orgánu). Stížnostní soud se jednoznačně ztotožnil s odůvodněním usnesení policejního orgánu a odkázal na ně. Současně správně konstatoval, že zásah od vlastnického práva má charakter dočasného opatření, který musí zůstat přiměřený ke sledovanému cíli (zjištění trestné činnosti, spravedlivé potrestání pachatelů a eliminaci vzniklé škody), který lze provést, existuje-li vyšší stupeň pravděpodobnosti vztahu k trestné činnosti [viz nález

sp. zn.

ze dne 30. ledna 2008 (N 25/48 SbNU 291)].

6. Ústavní soud považuje rozhodnutí za důvodné a správné; nesdílí-li stěžovatelka závěr o přiměřenosti postupu orgánů činných v trestním řízení, neznamená to bez dalšího, že napadeným usnesením byla zkrácena ve svých základních právech. Právo na majetek (y) stížnostní soud nezpochybnil, považoval-li zásah za existence konkrétních zjištění za přiměřený. Právo na přístup k soudu (y) nezaručuje, že rozhodnutí bude splňovat očekávání účastníka řízení, ale stanoví pravidla pro přezkum rozhodnutí (postupu) orgánu veřejné moci nezávislým a nestranným soudem. Stížnostní soud se námitkami stěžovatelky zabýval, pouze jim nepřikládá takový význam, jaký v nich spatřuje stěžovatelka - takové rozhodnutí není porušením práva na přístup k soudu.

7. Podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu