Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 717/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje) a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Car Technic s. r. o., sídlem Žižkova 708, Příbram, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem sídlem Na Flusárně 168, Příbram, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. ledna 2021, č. j. -27, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a Ministerstva dopravy jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví tohoto usnesení označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen "napadený rozsudek"), a to pro porušení d (dále jen "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen "krajský úřad"), nevyhověl žádosti stěžovatelky a neudělil jí oprávnění k provozování stanice technické kontroly (dále jen "STK"). Ministerstvo dopravy svým rozhodnutím zamítlo odvolání stěžovatelky

a potvrdilo rozhodnutí krajského úřadu. Stěžovatelka podala proti rozhodnutí Ministerstva dopravy žalobu, kterou Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") zamítl. Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem následnou kasační stížnost stěžovatelky rovněž zamítl.

3. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, a to tím, že se Nejvyšší správní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečně nevypořádal s jejími námitkami uvedenými v kasační stížnosti. Konkrétně se Nejvyšší správní soud podle stěžovatelky nevypořádal s její námitkou, že krajský úřad ani Ministerstvo dopravy nerozhodovaly na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu ohledně výchozích údajů týkajících se provozovaných STK.

II.

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

III.

5. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [ ].

6. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost, neboť Ústavní soud není součástí soustavy soudů (y) a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku, chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy. Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.

7. Nejvyšší správní soud ke kasačním námitkám stěžovatelky nejprve konstatoval, že stěžovatelka ve své žalobě namítala nepřezkoumatelnost rozhodnutí Ministerstva dopravy, kdy pouze obecně namítala nedostatky ve výpočtech, nezákonnost rozhodnutí, nedostatečně zjištěný skutkový stav a nesprávné právní posouzení věci. K uvedenému Nejvyšší správní soud konstatoval, že krajský soud správně neshledal nepřezkoumatelnost rozhodnutí Ministerstva dopravy, neboť to svůj závěr opřelo o konkrétní výpočet a reagovalo na obecné odvolací námitky stěžovatelky. Jde-li o námitku stěžovatelky, která se týká nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, Nejvyšší správní soud ji označil za nepřípustnou podle , neboť stěžovatelka tuto námitku neuplatnila v řízení před krajským soudem, ostatně ani ve správním řízení, ač mohla.

8. Ústavní soud v této souvislosti poukazuje na odůvodnění rozsudku krajského soudu, podle kterého: "Žalobce (stěžovatelka) mechanismus výpočtu označil za nesprávný jako takový, aniž by soudu sdělil jakoukoliv konkrétní výhradu. Po ověření, že postup

a mechanismus výpočtu vychází z právní úpravy (...), dospěl soud k závěru

o nedůvodnosti tohoto žalobního bodu. (...) Zjištěný skutkový stav po prostudování věci soudem nevzbuzuje prima facie žádné důvodné pochybnosti o jeho správnosti. Soud tedy uzavírá, že žalobní body v uplatněné obecné rovině neshledal důvodnými" (rozsudek krajského soudu ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. ).

9. Ústavní soud připomíná, že podle y se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Požadavek dodržení stanoveného postupu domáhání se svého práva se vztahuje i na y, který garantuje právo každého, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Součástí stanoveného postupu uplatňování práva před správním soudem je v případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nutnost formulovat žalobní body [ ] ve lhůtě pro podání žaloby ( ). Správní soud pak výroky napadeného správního rozhodnutí přezkoumává v mezích žalobních bodů [ věta první ]. V případě, že kasační stížnost podává osoba, která byla žalobcem v řízení před krajským soudem, jsou nepřípustné ty kasační námitky, které nemají svůj předobraz v žalobních námitkách (k tomu srov. , který rovněž tvoří součást stanoveného postupu domáhání se práva).

10. Z odůvodnění napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu je zjevné, že se námitkami stěžovatelky nezabýval nikoliv proto, že by je pominul, ale proto, že k jejich posouzení není oprávněn, neboť dospěl k závěru, že nebyly řádně uplatněny prostřednictvím žalobních bodů před krajským soudem. Podstata námitek obsažených v ústavní stížnosti se však s tímto závěrem Nejvyššího správního soudu míjí, neboť stěžovatelka se jimi snaží poukázat na nezákonnost rozhodnutí krajského úřadu a Ministerstva dopravy, aniž by však jimi rozporovala závěr Nejvyššího správního soudu ohledně nedostatečnosti žalobních bodů.

11. Ve světle shora uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka vůči napadenému rozsudku nevznáší žádnou ústavně relevantní argumentaci. Ústavní soud neshledal, že by v posuzovaném případě došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatelky, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2021

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu