Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 867/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele doc. Dr. Ing. Ladislava Koutného, CSc., Ph.D., zastoupeného JUDr. Alešem Mendelem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. -130 ze dne 20. 1. 2021, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci č. j. -101 ze dne 30. 5. 2019 a Okresního soudu v Přerově č. j. -79 ze dne 8. 1. 2019, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti a přednostní projednání věci, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Přerově, jako účastníků řízení, a dále Rostislava, Pavla a Zdeňky Výstřelových, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Soudní exekutor Exekutorského úřadu Kroměříž Mgr. David Chaloupka je Okresním soudem v Přerově (dále jen "exekuční soud") pověřen vedením exekuce na majetek stěžovatele k uspokojení pohledávek vedlejších účastníků, a to konkrétně prodejem nemovité věci (zemědělské stavby), kterou stěžovatel nabyl od (dnes již zaniklého) zemědělského družstva v době, kdy bylo v úpadku.

2. Vedlejší účastníci se odpůrčí žalobou domohli určení, že převod předmětné zemědělské stavby je vůči nim jako vůči věřitelům úpadce (zemědělského družstva) neúčinný - v podrobnostech viz usnesení

sp. zn.

ze dne 6. 10. 2011, kterým byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta ústavní stížnost stěžovatele proti rozhodnutí o odpůrčí žalobě (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Exekuční titul je tak "složen" z rozhodnutí o odpůrčí žalobě (které nabylo právní moci až po skončení konkursního řízení) a seznamu přihlášených pohledávek vedlejších účastníků do konkursního řízení.

3. Napadeným usnesením zamítl exekuční soud návrh stěžovatele na zastavení exekuce. Jak plyne z podrobného odůvodnění, dospěl po provedeném dokazování k závěru, že nemá pochybnost o pasivní věcné legitimaci povinného stěžovatele ani o aktivní věcné legitimaci oprávněných vedlejších účastníků. Exekuční návrh současně splňoval podmínku, že se poškození věřitelé zhojí pouze z majetku, který třetí osoba od dlužníka nabyla, a pouze ve výši zůstatku svých pohledávek neuspokojeného v konkursu. Žádnou z námitek stěžovatele brojících proti vykonatelnosti exekučního titulu neshledal důvodnou. Rozhodnutí exekučního soudu potvrdil rovněž napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací (dále takto označován). Stěžovatel nebyl úspěšný ani s dovoláním, které Nejvyšší soud (dále též "dovolací soud") odmítl jako nepřípustné.

4. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen "")], domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení práva na soudní ochranu a ochranu vlastnického práva ve smyslu a d. Podrobně rekapituluje dosavadní průběh řízení a opakuje námitky vznášené již před obecnými soudy (nedostatek jeho pasivní legitimace, rozpor vymáhaného plnění s dobrými mravy, nemožnost určení neúčinnosti právního úkonu ve smyslu , , v tehdy účinném znění).

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Obecné soudy se s námitkami stěžovatele, které předkládá nyní i Ústavnímu soudu, podrobně a přesvědčivě vypořádaly. Obsahem ústavní stížnosti staví stěžovatel Ústavní soud do role další přezkumné instance, která mu jako orgánu ochrany ústavnosti nepřísluší. Ústavněprávně relevantní argumentací by mohlo být například tvrzené odnětí možnosti jednat před soudem, vyjádřit se k věci či výklad práva nacházející se v příkrém rozporu se skutkovými zjištěními apod. Nic podobného ovšem stěžovatel netvrdí; sděluje pouze Ústavnímu soudu, že nesouhlasí s právními závěry obecných soudů, a nesouhlasí s nimi proto, že vyznívají v jeho neprospěch. V tom ovšem jádro práva na soudní ochranu ani na ochranu vlastnictví netkví.

6. Ústavní stížnost proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků Ústavní soud odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný; o návrhu na odklad vykonatelnosti samostatně nerozhodoval, a to s ohledem na dobu uplynuvší mezi podáním ústavní stížnosti a jejím vyřízením - tento návrh pak sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu