Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3438/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. B., Věznice Pardubice, P.O. BOX 18, zastoupeného Mgr. Miroslavem Kučerkou, advokátem, se sídlem v Praze, Národní 416/37, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. října 2020 č. j. -278 a proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 17. září 2020 č. j. -257, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora citovaných usnesení obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho základních práv, zakotvených v d, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Usnesením Okresního soudu v Kolíně bylo rozhodnuto, a to podle ustanovení § 283 písm. d) trestního řádu, že se zamítá žádost stěžovatele o obnovu řízení vedeného před Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. . Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel svou stížnost, o níž následně rozhodoval, jako soud odvolací Krajský soud v Praze. Tento následně ve svém napadeném usnesení rozhodl tak, že stížnost stěžovatele zamítl. Důvodem zamítnutí stížnosti byla, kromě závěru o tom, že samotná stížnost stěžovatele důvodná není, i ta skutečnost, že v dané věci nebyly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení. Krajský soud v Praze pak ve svém napadeném usnesení uzavřel, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení obnovy řízení je zákonné a správné, když rovněž konstatoval, že Okresní soud v Kolíně se věcí zabýval v dostatečném rozsahu, a provedl všechny pro rozhodnutí nezbytné důkazy, které objektivně správně zhodnotil.

2. Stěžovatel se závěry soudů nesouhlasí. V odůvodnění své ústavní stížnosti zejména zrekapituloval, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. dubna 2018 č.j. -60 uznán vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle ustanovení , jehož se měl dopustit ve formě účastenství - organizátorství, dle ustanovení . Za spáchaný přečin byl stěžovateli uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.V době trvání zkušební doby se však stěžovatel dopustil dalšího provinění, když Okresní soud v Kolíně zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. září 2018, č. j. -43, byl uznán vinným opětovně z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle ustanovení . Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 9. listopadu 2018 č.j. -240 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle ustanovení , odst. 3 , spáchaného ve spolupachatelství podle ustanovení , ve stádiu pokusu dle ustanovení a přečinu poškození cizí věci dle ustanovení , spáchaného ve spolupachatelství dle ustanovení . Za spáchané provinění byl stěžovateli uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání dvou roků, a to i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle ustanovení , z jehož spáchání byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. června 2018. V důsledku výše uvedeného bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 5. září 2019, č. j. -214 tak, že tento podle ustanovení a podle ustanovení § 340b odst. 1 trestního řádu, přeměnil stěžovateli trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, uložený trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. dubna 2018, č. j. -60, v nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání 300 dnů. Stěžovatel má jednoznačně za to, že obecné soudy rezignovaly na důsledné posouzení jeho žádosti o obnovu řízení, když uzavřely, že pro povolení obnovy řízení nebyly naplněny podmínky. Stěžovatel má naopak za to, že tyto podmínky, pro schválení návrhu na povolení obnovy řízení, byly jednoznačně naplněny, a důkazy, na něž stěžovatel poukázal, zcela vyhovovaly požadavku ustanovení § 278 odst. 1 trestního řádu.

3. Ústavní soud si k posouzení celého případu vyžádal příslušný spisový materiál (spis Okresního soudu v Kolíně sp. zn. ) a po jeho přezkoumání shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Napadená usnesení jsou v daném případě dostatečně odůvodněná a soudy se návrhem stěžovatele přiléhajícím způsobem zabývaly. Jednalo se zejména o to, že soudy měly oprávněné pochybnosti o výpovědi svědků, jimiž byli matka stěžovatele a její přítel, a proto byl návrh na obnovu řízení zamítnut. Ústavní soud zde odkazuje na svoji ustálenou judikaturu, podle níž je jeho pravomoc ve vztahu k orgánům veřejné moci dána pouze subsidiárně, přičemž důsledně respektuje princip minimalizace zásahů do jejich rozhodovací činnosti, což se týká zejména nezávislých obecných soudů. Pokud soudy respektují jak podmínky dané procesními a hmotněprávními předpisy, tak zásady plynoucí z ústavního pořádku České republiky, nespadá do pravomoci Ústavního soudu činnost a rozhodnutí obecných soudů přezkoumávat.

4. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Za této situace je rovněž bezpředmětná žádost stěžovatele o přednostní projednání jeho věci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2021

Ludvík David v. r.

předseda senátu