Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 624/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Dany Sedlákové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 3/2021-51 ze dne 14. 1. 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 8. 3. 2021 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, přičemž v uvedeném podání se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že v daném rozhodnutí specifikování členové kárného senátu Nejvyššího správního soudu 16 Kss nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. . Stěžovatelka tvrdí, že předmětným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená práva podle a násl. d a a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

2. Návrh stěžovatelky není možné považovat za řádný, jelikož stěžovatelka není pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Ustanovení jasně stanoví, že fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Plénum Ústavního soudu ve stanovisku sp. zn. ze dne 8. 10. 2015 (ST 42/79 SbNU 637; 290/2015 Sb.) přitom výklad předmětného ustanovení upřesnilo s tím, že je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem advokát, nemusí být zastoupen jiným advokátem, přičemž však v bodě 23 zdůraznilo, že takový závěr "nepředstavuje ani diskriminační opatření oproti jiným právnickým profesím, nýbrž jedná se o jedno z možných řešení zvolené zákonodárcem, založené na racionálním základu o specifickém postavení, odbornosti a prestiži advokátní profese".

3. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Setrvání na požadavku bezpodmínečného poučení i v takových případech by představovalo postup neefektivní a formalistický.

4. V nyní posuzovaném případě soudce zpravodaj nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelka si je požadavku zastoupení advokátem vědoma, neboť v řadě řízení před ústavní soudem advokátem zastoupena byla (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 3. 2020 či usnesení

sp. zn.

ze dne 4. 6. 2020; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelka ostatně sama ve svém návrhu uvádí, že "působila u Okresního soudu v Blansku jako soudkyně" a "[m]á tedy právnické vzdělání a podle jejího názoru, není v rozporu s ústavním pořádkem, pokud při jednání u Ústavního soudu nebude zastoupena advokátem."

5. Soudce zpravodaj stěžovatelku nevyzýval k odstranění vad podání zejména s ohledem na skutečnost, že z ústavní stížnosti je rovněž zřejmé, že stěžovatelka brojí proti usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým bylo rozhodnuto o nepodjatosti soudců kárného senátu; jde tedy o "dílčí" procesní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí "konečné" ve věci samé, přičemž případné vadné posouzení námitky podjatosti může Nejvyšší správní soud napravit v průběhu samotného řízení ve věci návrhu na obnovu kárného řízení. Jinak řečeno, vydáním rozhodnutí o námitce podjatosti předmětné řízení ve věci samé neskončilo a stěžovatelce jsou i po takovém rozhodnutí nadále k dispozici procesní prostředky, kterými může bránit svá práva. Ústavní stížnost by tedy bylo nutné posoudit jako předčasnou, a šlo by tak o nepřípustný návrh podle (obdobně jako v jiné věci stěžovatelky; viz usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 3. 2020).

6. Pro neefektivnost dalšího poučování soudce zpravodaj návrh odmítl na základě přiměřené aplikace .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. března 2021

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj