Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3150/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky D. S., zastoupené JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem Ph.D., advokátem, sídlem Vídeňská 849/15, Brno, proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci sp. zn. 1 VZT 510/2018, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 24. června 2020 č. j. 2 KZV 14/2018-1143, a proti usnesení Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury Ústí nad Labem ze dne 6. ledna 2020 č. j. NCOZ-2268-957/TČ-2016-417404-H, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury Ústí nad Labem jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí, jakož i postup Vrchního státního zastupitelství v Praze při výkonu dohledu prováděného pod sp. zn. 1 VZT 510/2018, neboť je přesvědčena, že jimi a tímto postupem byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v a v d. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil a v případě napadeného jiného zásahu orgánu veřejné moci aby porušení uvedených práv konstatoval.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury Ústí nad Labem (dále jen "policie") ze dne 6. 1. 2020 č. j. NCOZ-2268-957/TČ-2016-417404-H bylo dle § 160 odstavec 1 a 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), proti stěžovatelce zahájeno trestní stíhání pro zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle , odst. 2 písm. a) , (dále jen " "), ve formě pomoci dle .

3. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen "krajské státní zastupitelství") ze dne 24. 6. 2020 č. j. 2 KZV 14/2018-1143 byla stížnost stěžovatelky proti usnesení policie zamítnuta jako nedůvodná.

4. Přípisem ze dne 3. 9. 2020 sp. zn. 1 VZT 510/2018-71 bylo stěžovatelce Vrchním státním zastupitelstvím v Praze na její podnět k výkonu dohledu odpovězeno, že nebyla shledána pochybení, na která by bylo třeba reagovat dohledovými opatřeními.

5. Ústavní soud, předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného posouzení stanovené .

6. Ustanovení až 5 stanoví následující:

"(3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

(4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

(5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo."

7. Tyto zákonné lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, ústavní stížnost bez jednání odmítne.

8. Ústavní stížnost byla v části žádající zrušení napadených rozhodnutí podána po lhůtě stanovené zákonem pro její podání.

9. Ústavní stížností napadené rozhodnutí krajského státního zastupitelství bylo vydáno dne 24. 6. 2020 a z ústavní stížnosti je zjevné, že stěžovatelce muselo být doručeno před tím, než podala svůj podnět k vrchnímu státnímu zastupitelství k výkonu dohledu, jenž je datován dnem 30. 7. 2020. Ústavní stížnost byla podána datovou schránkou až dne 8. 11. 2020. Z těchto dat je zřejmé, že předepsaná dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena.

10. Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že stěžovatelka podala podnět k výkonu dohledu, na který následně reagovalo vrchní státní zastupitelství svým přípisem ze dne 3. 9. 2020. Takovýto podnět totiž není opravným prostředkem, neboť pro to není dána opora v zákoně. Výkon dohledu podle § 12d odst. l zákona o státním zastupitelství nemá povahu rozhodování o opravném prostředku a nelze ho interpretovat ani jako procesní prostředek k ochraně práv, jehož vyčerpáním je podmíněno podání ústavní stížnosti. Smysl hierarchického uspořádání státního zastupitelství a dohled vyššího státního zastupitelství totiž spočívá v zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství (§ 12c zákona o státním zastupitelství), nikoliv ve vytváření procesních prostředků k ochraně základních práv nebo svobod osob. Počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti proti usnesení státního zástupce, jímž bylo rozhodováno o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, se proto odvíjí od doručení tohoto usnesení státního zástupce stěžovateli, nikoli až od doručení vyrozumění o výsledku provedeného dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2012

sp. zn.

).

11. Co se týče zbylé části stěžovatelčiny ústavní stížnosti, směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu vrchního státního zastupitelství, dohledová činnost státních zastupitelství vzhledem ke své již výše popsané povaze není způsobilá zasáhnout do základních práv osob. V důsledku toho pak nemůže být ani předmětem přezkumu před Ústavním soudem, pročež k projednání této části ústavní stížnosti Ústavní soud není příslušný (srov. podobně usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2012

sp. zn.

).

12. Vzhledem k tomu Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítl podle a d) zčásti jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání a zčásti jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2021

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj