Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3429/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele J. Č., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, zastoupeného Mgr. Petrem Sémem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1610/95, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -803 ze dne 30. července 2020, usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -735 ze dne 19. listopadu 2019 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. -597 ze dne 15. srpna 2019, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Okresního státního zastupitelství v Ostravě, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě (dále jen "nalézací soud") byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu vydírání podle , 2 písm. c) a e) a přečinu porušování domovní svobody podle a 3 , za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let ve věznici s ostrahou. Odvolání proti rozsudku citovaným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") zamítl. Dovolání stěžovatele odmítl Nejvyšší soud jako zjevně neopodstatněné.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), především namítá nepřipuštění navržených důkazů, porušení rovnosti a kontradiktorního řízení; tvrdí, že mu je k tíži kladena nedbalá práce policie, která nezajistila stopy, jež by jej mohly vyvinit. Soudy překročily meze volného hodnocení důkazů a nesprávně přihlédly k trestní minulosti stěžovatele, čímž porušily princip presumpce neviny. Nejvyšší soud přistoupil k dovolání přepjatě formalisticky, pokud jen odkázal na svoji dřívější judikaturu. Podle stěžovatele je z dovolání zřejmý jednoznačný ústavní přesah celé věci. Stěžovatel namítl způsob provedení důkazů a porušení zásady volného hodnocení důkazů, což měl Nejvyšší soud zohlednit a přezkoumat dovolací důvody šířeji. Podle stěžovatele byl výslech poškozené proveden vadně v jeho nepřítomnosti, existují odchylky zvukového záznamu od protokolu a soud pokládal některé otázky sugestivně. Stěžovatel nesouhlasí ani s tvrzením, že jeho argumentace je spekulativní, osamocená a v rozporu s provedenými důkazy.

3. Napadenými rozhodnutími tak měla být porušena ústavně zaručená práva stěžovatele zakotvená v , 8 odst. 2, 36 odst. 1, 37 odst. 2, 38 odst. 2, a 40 odst. 2 a 3 d (dále jen " ") a v , 2 a 3 písm. c) a d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a proto navrhuje jejich zrušení.

4. Ústavní soud není další instancí v soustavě obecných soudů a do jejich rozhodovací činnosti nezasahuje, nezjistí-li pochybení při aplikaci trestně-procesních předpisů, vyvolávající reálné negativní dopady na základní práva nebo svobody. Jinými slovy, Ústavní soud zasáhne jen tehdy, zjistí-li nejzávažnější pochybení, znamenající porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé a vykazují-li znaky svévole. Taková situace nenastala. Stěžovatel se ve své ústavně právní argumentaci omezil na výčet základních práv, jež nekonkrétně považuje postupem obecných soudů za porušená, a na opakování svých již dříve uplatněných námitek.

5. Nesouhlas se závěry obecných soudů bez dalšího neznamená, že soudy porušily povinnost šetřit podstatu a smysl základních práv ( y) a že uplatnily státní moc mimo meze, které stanoví zákon ( y). Právo na přístup k soudu ( y) ani právo na spravedlivý proces ( Úmluvy) nezaručuje, že rozhodnutí obecných soudů bude odpovídat očekávání účastníka řízení. V ústavní stížnosti stěžovatel neuvádí, čím konkrétně měl být omezen ve svém právu na právní pomoc ( y); z rozhodnutí, přiložených protokolů i dovolání je patrné, že stěžovateli byl poskytnut dostatek prostoru připravit obhajobu ( y) i reagovat na probíhající řízení. Z ústavní stížnosti není rovněž zřejmé, v čem stěžovatel spatřuje porušení principu presumpce neviny ( y).

6. Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost svědčící o tom, že obecné soudy zasáhly do jeho základních práv. Z řádně odůvodněných rozhodnutí je patrné, že opakovanými námitkami stěžovatele se obecné soudy dostatečně zabývaly a na základě provedených důkazů dospěly k jednoznačnému závěru o naplnění skutkové podstaty trestného činu.

7. Podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu