Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 281/21

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti T. R., proti blíže neoznačeným usnesením Městského soudu v Praze, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Podáním adresovaným Obvodnímu soudu pro Prahu 1, Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, Nejvyššímu soudu a Ústavnímu soudu, označeným jako "dovolání, ústavní stížnost - prodloužení lhůty, žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení jednoho nezávislého a kvalifikovaného právního zástupce k dovolání a následně i k ústavní stížnosti" stěžovatelka napadla dvě blíže neoznačená rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaná v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , ve kterém se stěžovatelka jako minoritní akcionář domáhá žalobou proti Třineckým železárnám, a. s., a Moravia Steel, a. s., finančního plnění (doplatku) za převzetí akcií. Z obsahu podání lze mít za to, že Městský soud v Praze rozhodl o místní příslušnosti Okresního soudu ve Frýdku-Místku, s čímž stěžovatelka nesouhlasí. Podání obsahuje výhrady vůči jejímu stávajícímu právnímu zástupci a prosbu "o zákonnou pomoc s urychleným vydáním platebního rozkazu a předběžného opatření" vůči oběma žalovaným.

2. Podání stěžovatelky nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo formálními a obsahovými nedostatky [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], zejména však stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem ( , ).

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. Z elektronické databáze ústavních stížností však bylo zjištěno, že stěžovatelka se obrací na Ústavní soud s návrhy trpícími stejnými vadami opakovaně, přičemž na výzvy k odstranění vad svých návrhů nereagovala, vytčené vady neodstranila a její návrhy musely být odmítnuty jako věcně neprojednatelné. Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelka byla řádně seznámena s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti, jakož i o skutečnosti, že Ústavní soud není oprávněn ustanovit stěžovatelům zástupce (srov. např. výzvy z března 2018 ve věcech vedených pod sp. zn. XXX).

5. V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zásadu, že se na Ústavní soud nemůže obrátit jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tak se také stalo v posuzovaném případě (srov. z poslední doby též usnesení sp. z. XXX a řada dalších).

6. Pokud stěžovatelka označila svoje podání jako ústavní stížnost a rovněž jako "žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta", Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka si z předchozích poučení musí být vědoma toho, že řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudnímu poplatku a že pro toto řízení přichází v úvahu toliko určení advokáta podle , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, za kterýmžto účelem se navrhovatelka musí sama obrátit na Českou advokátní komoru.

7. Za dané situace, shodně jako v desítkách dalších věcí téže stěžovatelky, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. února 2021

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka