Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3443/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele P. M., zastoupeného Mgr. Marcelem Mošťkem, advokátem, sídlem Renneská třída 393/12, Brno, proti ustanovení obhájce Městským soudem v Brně dne 30. října 2020 sp. zn. v trestní věci vedené proti stěžovateli u Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Expozitury Brno, pod sp. zn. NCOZ-1125/TČ-2016-417604, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud"), kterým byla podle jeho tvrzení porušena jeho ústavní práva vyplývající z a d. Vzhledem k aktuální fázi trestního řízení, a možných dopadů nesprávného postupu městského soudu, žádá stěžovatel o přednostní projednání ústavní stížnosti.

2. Z obsahu napadeného rozhodnutí se podává, že jím městský soud ustanovil advokáta Mgr. Zbyňka Andrše stěžovatelovým obhájcem pro trestní věc vedenou Policií České republiky, Národní centrálou proti organizovanému zločinu, Expoziturou Brno, pod sp. zn. NCOZ-1125/TČ-2016-417604, pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině podle . Stěžovatel si obhájce nezvolil a v dané věci jde o nutnou obhajobu podle § 36 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"). Dále ustanovení obhájcem obsahuje shrnutí práv a povinností obhájce, jakož i práv stěžovatele.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel namítá, že projednávaná trestní věc úzce souvisí s jinou trestní věcí, v níž stěžovatele od počátku obhajuje Mgr. Marcel Moštěk, který se stěžovatelem již absolvoval velmi obsáhlé trestní řízení. Stěžovatel proto požádal, aby mu byl ustanoven stejný obhájce i v této trestní věci. Jinak by musel složitou problematiku projednávané trestné činnosti řešit od počátku s obhájcem jiným. Na žádost stěžovatele soud reagoval přípisem, podle něhož v trestním řízení účastník právo na ustanovení konkrétního obhájce nemá a nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2020

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) se na trestní řízení nevztahuje. Stěžovatel si tak podle soudu musí vybrat mezi volbou obhájce (a složením finanční zálohy na zastupování), anebo respektovat nechtěného ustanoveného obhájce. S tím se stěžovatel neztotožňuje, neboť uvedený nález pojednává obecně o poskytování právní pomoci. K tomu stěžovatel poznamenává, že po dlouhém předchozím trestním řízení (a složené vazební kauci) je pro něj v podstatě nemožné složit zálohu na další právní služby. Podle stěžovatele by bylo nespravedlivé, aby závěry uvedeného nálezu nedopadaly na trestní řízení, které do ústavních práv zasahuje mnohem více. Ustanovení totožného zástupce by navíc ušetřilo všem osobám i orgánům velké množství času. Podobná praxe je podle stěžovatelových informací u obecných soudů běžná. Obhájce ustanovený v předchozí trestní věci je také advokátem sídlícím v obvodu městského soudu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud neshledal, že by vydáním napadeného rozhodnutí došlo či vůbec mohlo dojít k zásahu do stěžovatelových práv, neboť jím je právo na právní pomoc v kvalifikované podobě tzv. nutné obhajoby naplňováno. K porušení stěžovatelových práv (a ustanovení trestního řádu) by došlo, kdyby soud dané rozhodnutí nevydal, neboť jde o zákonnou podmínku pokračování v trestním řízení. Podstata stěžovatelových námitek spočívá v uplatňování práva na ustanovení konkrétního obhájce (toho, s nímž má stěžovatel pozitivní předchozí zkušenosti). Takové právo však obviněný v trestním řízení obecně nemá. V trestních řízeních s tzv. nutnou obhajobou je povinností soudu neprodleně ustanovit dostupného obhájce, aby řízení mohlo pokračovat (nevybere-li si obhájce obviněný sám). Takový postup slouží k urychlené možnosti začít provádět úkony trestního řízení po zahájení trestního stíhání.

6. Poukazuje-li stěžovatel na nález

sp. zn.

, považuje Ústavní soud v současné fázi trestního řízení takový odkaz za nepřiléhavý. Podstata uvedeného nálezu spočívá v posílení ochrany práva na právní pomoc nemajetným osobám. O stěžovatelově nemajetnosti, resp. nároku na bezplatnou obhajobu, však zatím orgány činné v trestním řízení nerozhodovaly (resp. napadené rozhodnutí se jí nezabývá a stěžovatel v ústavní stížnosti neuvádí, že by takový návrh podal). Stěžovatel měl možnost vybrat si jím preferovaného obhájce a neučinil-li tak, musel soud neprodleně ustanovit dostupného obhájce z abecedně uspořádaného pořadníku advokátů podle § 39 odst. 2 až 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, aniž by měl dostatečný prostor a podklady zabývat se stěžovatelovou majetkovou situací a možností ustanovit obviněným preferovaného obhájce. Teprve po stanovení podmínky nedostatku peněžních prostředků na straně stěžovatele by bylo možné zabývat se výběrem obhájce pro zbytek trestního řízení a aplikací závěrů uvedeného nálezu na trestní řízení.

7. Toliko pro úplnost lze poznamenat, že stěžovatelem podaný výklad stavovských (podzákonných) předpisů České advokátní komory nemůže zavazovat orgány činné v trestním řízení k určitému výkladu zákona. Z ústavní stížnosti, jakož i z faktu jejího samotného podání stěžovatelem zvoleným advokátem, není zřejmé, co by zvolenému obhájci bránilo vykonávat v individuálním případě své služby za sníženou odměnu, nebo dokonce tzv. pro bono, zvláště pro osobu mu osobně známou, případně co by jej nutilo k bezpodmínečnému výběru peněžité zálohy.

8. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. ledna 2021

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu