Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3467/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky HOTJET CZ, s. r. o., se sídlem Bolatice, Průmyslová 966, právně zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, nám. Republiky 2/1, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2020 č. j. -309, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě s tvrzením, že jím mělo dojít k porušení jejích základních práv zaručených d (dále jen "").

2. Porušení práva na soudní ochranu spatřuje stěžovatelka v tom, že Krajský soud v Ostravě vydal napadené opravné usnesení dle nikoli za účelem opravy chyb v psaní a počtech či zjevných nesprávnostech, ale naopak opravným usnesením zcela změnil rozhodnutí takovým způsobem, že položka, která byla rozsudkem "zamítnuta" (resp. potvrzeno zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně), byla opravným usnesením nařízena k úhradě (resp. byla mezi položkami, ohledně kterých bylo změněno zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně). Podle stěžovatelky jsou datum a čas elektronického podpisu rozsudku i napadeného opravného usnesení stejné. Oba dokumenty podle jejího přesvědčení zřejmě vznikaly současně. Žalovaná stěžovatelka nebyla informována o změně rozsudku opravným usnesením a dozvěděla se o něm až dne 6. 11. 2020, kdy jí bylo písemné vyhotovení rozsudku doručeno spolu s opravným usnesením. Elektronický systém InfoSoud neobsahuje žádný záznam o tom, že by bylo opravné usnesení vydáno. Stěžovatelka má proto podezření, že opravné usnesení nevzniklo dne 11. 9. 2020, ale blíže neurčeného data v době, kdy odvolací soud sepisoval písemné vyhotovení rozsudku a dospěl k závěru, že o jednom z uplatněných nároků rozhodl nesprávně.

3. Pokud jde o řízení před Ústavním soudem, pak je nutno připomenout, že rozeznává v jako zvláštní kategorii návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, příp. ve vyžádaném soudním spise. Vedou-li informace zjištěné uvedeným způsobem Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, může být bez dalšího odmítnuta. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter. Tak tomu je i v daném případě.

4. Oprava výroku rozhodnutí je v obecné rovině nežádoucí a výjimečná, nikoli však a priori zapovězená - posouzení konkrétní věci závisí na kontextu vztahu opravného usnesení k výsledku řízení a na zachování procesních záruk účastníků řízení plynoucích z hlavy pátéy [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 12. 3. 2009 (N 54/52 SbNU 539)]. Výjimečně je tedy možné připustit, aby například soud, který v důsledku evidentní chyby při výpočtu přisouzené částky (s tím, že základ nároku je nepochybně dán), vyhlásil výrok rozsudku v nesprávném znění, tuto chybu opravil postupem podle ; důsledně se však musí držet podstaty svého rozhodnutí a napravovat "přehmaty", jež mohou nastat nejen v písemném vyhotovení, ale i při vyhlášení rozhodnutí (viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

).

5. Vyhotovení opravného usnesení odvolací soud odůvodnil tím, že ve výroku rozsudku došlo z důvodu mechanického selhání ke zjevné nesprávnosti v počtech, konkrétně v součtu kupní ceny tepelných čerpadel, která se projevila v měnícím a potvrzujícím výroku. Tuto zjevnou mechanickou početní nesprávnost, která jednoznačně vyplývá rovněž z odůvodnění napadeného rozsudku, odvolací soud v souladu s opravil tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Ústavní soud zjistil, že obsah odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, kterým měnil rozsudek soudu prvního stupně, v bodu 30. odpovídá výroku rozsudku v opravném usnesení.

6. V postupu odvolacího soudu tedy Ústavní soud svévoli ani exces ústavněprávního přesahu nespatřuje. Odvolací soud evidentně pochybil, jinak by nebyl nucen vydávat opravné usnesení; z jeho odůvodnění je však v kontextu odůvodnění opravovaného rozsudku zřetelně patrno, k jaké chybě došlo a jak ji napravil. Ústavní soud se proto neztotožňuje s názorem stěžovatelky, že by svým postupem odvolací soud použil institut opravného usnesení ve smyslu nepřípadně či dokonce jím "maskoval" své původně nesprávné rozhodnutí.

7. Ani postup odvolacího soudu při doručování rozsudku a opravného usnesení nelze považovat za rozporný z příslušným ustanovení , potažmo právem na soudní ochranu; je-li napravována chyba způsobená již při vyhlášení rozsudku, logicky pak postačí doručit účastníkům řízení opravné usnesení spolu s písemným vyhotovením rozsudku, jímž soud vzniklou chybu napraví.

8. Protože Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení základních práv stěžovatelky, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu