Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3525/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Radka Makara, zastoupeného Mgr. Arnoštem Ryšavým, advokátem se sídlem v Kroměříži, Riegrovo náměstí 182/20, proti sdělením Finančního úřadu pro hlavní město Prahu č. j. 8260869/20/2002-00540-111122 ze dne 11. 11. 2020 a č. j. 8260772/20/2002-00540-111122 ze dne 11. 11. 2020, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu č. j. 7947287/20/2002-00540-609067 ze dne 23. 10. 2020 a č. j. 7888046/20/2002-00540-111122 ze dne 22. 10. 2020, za účasti Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 619/28, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatel brojí proti postupu Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen "správce daně"), resp. proti v záhlaví citovaným sdělením, neboť je přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na ochranu vlastnictví podle d. Stěžovatel zároveň navrhuje, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost v záhlaví citovaných rozhodnutí podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

2. Správce daně vydal dne 10. 9. 2020 dvě dražební vyhlášky (č. j. 7049319/20/2002-00540-111122 a č. j. 7048088/20/2002-00540-111122) podle , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základě nařídil dražbu příslušných nemovitých věcí. Následně správce daně vydal v záhlaví citovaná rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě (resp. elektronické dražbě) nemovité věci, kterými udělil příklep k předmětům dražeb vydražitelce WELT SERVIS spol. s r.o., se sídlem v Ostravě, Třebovická 5046/59, IČO:25356275. Stěžovatel podáními ze dne 5. 11. 2020 správci daně navrhl, že předmětné vydražené nemovité věci chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání; stěžovatel přitom odkázal na úpravu institutu předražku podle ve spojení s daňového řádu. Správce daně následně v záhlaví citovanými sděleními stěžovateli sdělil, že vzhledem k tomu, že postup správce daně při daňové exekuci je výlučně upraven v daňovém řádu, nelze (tj. institut předražku) v daňové exekuci prodejem nemovitých věcí aplikovat.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti výše popsaný postup správce daně rozporuje, neboť je přesvědčen, že institut tzv. předražku ve smyslu lze podle a 2 daňového řádu uplatnit i v daňové exekuci. Dále stěžovatel poukazuje na vady předmětných dražebních vyhlášek (chybná identifikace nemovitostí).

4. Dříve než lze přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené u a .

5. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. To znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

6. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že proti postupu správce daně podal správní žalobu u Městského soudu v Praze a že ústavní stížnost podává "z opatrnosti pro zachování lhůty". Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvodu, proč by se tvrzeným zásahem do práv stěžovatele - při šetření principu subsidiarity, jímž je řízení o ústavní stížnosti zásadně ovládáno - neměly zabývat před podáním ústavní stížnosti správní soudy na základě správní žaloby stěžovatele (v úvahu připadá zejména řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. či řízení o ochraně před nezákonných zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle a násl. ). Přezkumem rozhodnutí o udělení příklepu v rámci daňové exekuce se ostatně správní soudy v rámci správního soudnictví v minulosti (byť za jiných okolností) již zabývaly (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -44 ze dne 12. 3. 2020). Stěžovatel zároveň netvrdil (a ani Ústavní soud sám neshledal) žádný důvod, který by mohl vést k závěru o přesahu vlastních zájmů stěžovatele ve smyslu , a tedy i k prominutí procesní podmínky vyčerpání všech prostředků k ochraně práva.

7. Jelikož stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně jeho práv, soudce zpravodaj odmítl ústavní stížnost podle ve spojení s jako návrh nepřípustný; z akcesority návrhu na odklad vykonatelnosti vyplývá, že jej stíhá stejný osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2021

Za správnost:

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj