Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3303/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Z., zastoupeného Mgr. Štěpánem Ciprýnem, L.L.M., se sídlem v Praze, Rumunská 1720/12, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. září 2020 č. j. -60 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. července 2020 č. j. -52, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že shora citovaná rozhodnutí zasáhla do jeho práva na soudní ochranu dle d, práva na spravedlivý proces dle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i do práva na soukromý a rodinný život dle a práva rodiče na péči o děti a jejich výchovu dle d. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 7. 2020 č. j. -52 bylo rozhodnuto o zastavení řízení ve věci návrhu stěžovatele na úpravu styku s nezletilou a dále soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze pak usnesením č. j. -60 ze dne 16. 9. 2020 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

2. Stěžovatel s usneseními soudů nesouhlasí a má za to, že ze strany soudů byl zcela opomenut nejlepší zájem dítěte, který je výslovně deklarován v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Ve svém odvolání namítal, že soud prvního stupně neprovedl dokazování k prokázání rozhodných skutečností. Uvedl, že soud prvního stupně neprovedl test DNA, na základě kterého mělo být postaveno najisto, kdo je biologickým otcem nezletilé. Stěžovatel je toho názoru, že soud prvního stupně pochybil, kdy prý alibisticky odkázal na nepravomocné rozhodnutí ve věci otcovství. Stěžovatel poukázal na svůj aktivní zájem o styk s nezletilou, stejně jako na jeho opakované výzvy a nabídky matce nezletilé, že je připraven se aktivně podílet na výchově, a to jak citově, tak i finančně.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. V napadených rozhodnutích je dostatečným způsobem odůvodněno, proč bylo řízení o návrhu stěžovatele na úpravu styku s nezletilou zastaveno. Pokud bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 8. 2019 č. j. -79 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2020 č. j. -101 postaveno najisto, že otcem nezletilé je pan D. M., nemůže být dán důvod pro úpravu styku stěžovatele s nezletilou, neboť ten není takovou osobou ve smyslu ust. , která by se úpravy styku mohla domáhat. Ve věci otcovství je soud pravomocným rozhodnutím vázán a není oprávněn se jí dále zabývat v řízení o úpravu styku, na čemž nemůže nic změnit ani to, že stěžovatel podal proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. dovolání. Na tomto závěru obecných soudů nelze shledat nic neústavního.

5.Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. prosince 2020

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu