Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3105/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Z. S., zastoupeného JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti Obvodního soudu pro Prahu 4 v řízení vedeném pod sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud v nálezu vyslovil, že nečinností Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") v řízení vedeném pod sp. zn. byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele, a to právo na zákonného soudce podle d (dále jen " "), právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle y. Stěžovatel dále navrhuje, aby Ústavní soud obvodnímu soudu přikázal postoupit Městskému soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") odvolání stěžovatele ze dne 22. 9. 2020 proti usnesení obvodního soudu č. j. -1609 ze dne 9. 9. 2020.

2. V opatrovnickém řízení u obvodního soudu podal stěžovatel odvolání proti výše citovanému usnesení, jímž byla zrušena předchozí předběžná opatření v dané věci a kterým obvodní soud zároveň nařídil předběžné opatření nové - nezletilého syna stěžovatele předal do péče matky. Stěžovatel tvrdí, že obvodní soud jakožto soud prvního stupně předmětné odvolání dosud nepředložil odvolacímu soudu, a to i přesto, že se dané řízení týká předběžného opatření ve věci péče o nezletilého, ve kterém je třeba jednat bez zbytečného odkladu tak, aby byl zachován nejlepší zájem nezletilého. Podle stěžovatele je odvolací soud v odvolacím řízení, ve kterém je přezkoumáváno rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na předběžné opatření, povinen postupovat bezodkladně; v opačném případě by totiž byl popřen smysl institutu předběžného opatření. V tomto ohledu je pak třeba rychlé součinnosti soudu prvního stupně v rámci zaslání předmětného spisového materiálu tak, aby odvolání mohlo být řádně a včasně přezkoumáno.

3. Dříve než Ústavní soud posoudí opodstatněnost ústavní stížnosti, musí nejprve zjistit, zda jsou splněny všechny podmínky řízení podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost podle písm. d) y tedy představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem.

5. Ústavní stížnost stěžovatele z hlediska svého obsahu míří proti průtahům, k nimž má docházet v řízení o jím podaném odvolání. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že "nemá k dispozici jiný pořad práva" než ústavní stížnost; Ústavní soud nicméně dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

6. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je třeba, aby stěžovatelé - dříve, než se obrátí na Ústavní soud se stížností na průtahy v dosud probíhajícím řízení - využili možnost podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 20. 12. 2017 (N 238/87 SbNU 853), bod 20, či nález

sp. zn.

ze dne 23. 4. 2015 (N 83/77 SbNU 197), bod 6; či usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 1. 2020; všechna citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz].

7. Jelikož ze stěžovatelova podání nevyplývá, že by stěžovatel uvedený procesní prostředek podle zákona soudech a soudcích využil, Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou odmítl podle ve spojení s .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2020

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj