Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3208/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Tomáše Zahumenského, advokáta, se sídlem Josefa Václava Sládka 35, Frýdek-Místek, proti rozsudkům Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. září 2020, č. j. -88 a Krajského soudu v Brně ze dne 25. února 2020, č. j. -60, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") ve spojení se 72 odst. 1 písm. a) domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle a 38 odst. 2 d (dále jen " ").

2. Stěžovatel je insolvenčním správcem dlužníka ustanoveným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2018, č. j. -12. Vedlejší účastník (jako věřitel) přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou pohledávku v celkové částce 51 841 Kč. Stěžovatel jako insolvenční správce vyzval věřitele k doplnění či opravě jím přihlášené pohledávky, což věřitel učinil. Posléze předložil stěžovatel přihlášku pohledávky insolvenčnímu soudu k rozhodnutí, že se k ní částečně nepřihlíží, na základě toho byla přihláška částečně odmítnuta usnesením ze dne 22. 1. 2019, č. j. 1-3. Podanou žalobou se věřitel domáhal rozhodnutí, že jím "přihlášená vykonatelná pohledávka č. 1 ve výši 51.841,- Kč je po právu". Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 25. 2. 2020, č. j. -60, tak, že žalobu zamítnul, odvolací soud se s jeho závěrem ztotožnil.

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti konstatuje, že proti napadenému rozhodnutí podal dovolání dne 18. 10. 2020 a toto dovolání dosud nebylo vyřízeno. Stěžovatel přesto podává tuto ústavní stížnost a má ji za přípustnou ve smyslu ustanovení . Činí tak z důvodu nejasnosti ohledně výkladu ustanovení ve spojení s ustanovením , není totiž jasné, zda je dovolání proti napadenému rozhodnutí přípustné.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené , o Ústavním soudu a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatele tyto požadavky nesplňuje, neboť v jeho věci nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky k ochraně stěžovatelových práv.

5. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ve znění je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. V usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 28. 3. 2013 (U 5/68 SbNU 541), tento soud k problematice vyčerpání dovolání dovodil, že dle není ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž bylo možné podat dovolání za podmínek podle , ve znění , přípustná, pokud stěžovatel řádně a účinným způsobem nevyčerpal i tento mimořádný opravný prostředek. Jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je totiž uplatnitelná i jako dovolací důvod podle , ve znění , že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. O situaci předpokládanou rozhodnutím

sp. zn.

se jedná i v nyní projednávané věci a ústavní stížnost je nyní nepřípustná, neboť řízení o (mimořádném) opravném prostředku dosud nebylo skončeno.

7. Stěžovatel podal nyní projednávanou ústavní stížnosti toliko z procesní opatrnosti, paralelně vedle dovolání. Ústavní soud k tomu konstatuje, že postupem zvoleným v tomto odmítavém usnesení Ústavního soudu není dotčeno stěžovatelovo právo brojit v budoucnu proti event. nepříznivému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústavní soud v takovém případě nebude oprávněn odmítnout stěžovatelovu novou ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů nižšího stupně pro opožděnost (pokud by Nejvyšší soud odmítl dovolání pro nedostatky dovolacího důvodu), neboť to by zakládalo odepření spravedlnosti. Pokud totiž nyní Ústavní soud deklaruje, že ústavní stížnost je předčasná, není oprávněn posléze říci, že pozdější ústavní stížnost je zase opožděná. To plyne i z ustálené judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Lhůta pro podání ústavní stížnosti proti napadenému rozsudku vrchního soudu by v takovém případě počala běžet až po doručení příslušného usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání [srov. např. nález

sp. zn.

(N 25/64 SbNU 269) ze dne 31. 1. 2012, shodně též usnesení

sp. zn.

ze dne 9. 10. 2015, či usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 3. 2016 a řada dalších].

8. Ústavní soud tak shrnuje, že podaná ústavní stížnost je nepřípustná podle pro nevyčerpání opravných prostředků. V dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v .

9. Vzhledem k závěru o nepřípustnosti podané ústavní stížnosti postupoval Ústavní soudu podle a ústavní stížnost rozhodnutím soudce zpravodaje odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. listopadu 2020

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj