Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2979/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Ing. Ludvíka Veleckého, zastoupeného Mgr. Josefem Kazdou, advokátem, se sídlem v Třeboni, Palackého nám. 653, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2020 č. j. -512 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. května 2020 č. j. -498, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel s odkazem na údajné porušení , d, jakož i y domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. května 2020 č. j. -498 bylo ve věci stěžovatele jako žalobce proti žalované České republice, za kterou jednalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, o zaplacení částky 55 000 Kč s příslušenstvím, rozhodnuto tak, že žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, nebyl mu pro toto řízení ustaven zástupce z řad advokátů a jeho návrh na přerušení řízení byl zamítnut. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2020 č. j. -512 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

2. Stěžovatel v obsáhlém odůvodnění ústavní stížnosti po rekapitulaci věci zejména uvedl, že v závěrech soudů shledává extrémní porušení svých procesních práv a porušení zákazu svévole a libovůle. Tvrdí, že se staly překážkou pro přístup k soudu v podmínkách jeho tíživé materiální a sociální situace. Pak je i negováno právo na spravedlivý proces. Vše je doplněno hojnou citací soudní judikatury.

3.Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud odkazuje na svoji ustálenou judikaturu, podle níž je jeho pravomoc ve vztahu k orgánům veřejné moci dána pouze subsidiárně, přičemž důsledně respektuje princip minimalizace zásahů do jejich rozhodovací činnosti, což se týká zejména nezávislých obecných soudů. Napadená rozhodnutí jsou v daném případě dostatečně odůvodněná a soudy se všemi námitkami stěžovatele věci přiléhajícím způsobem zabývaly.

4. Městský soud v Praze především připomenul, že pro přiznání osvobození od soudních poplatků musí být kumulativně spojeny dvě podmínky: poměry účastníka to musí odůvodňovat a nesmí jít o svévolné uplatňování nebo bránění práva. Krajský soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně a konstatoval, že majetkové poměry stěžovatele neodůvodňují ani částečné osvobození od soudních poplatků. Pokud se dočasně dobrovolně připravil o výplatu svého starobního důchodu, a to pro nesouhlas se srážkami v rámci prováděné exekuce, nelze z toho dovozovat takovou změnu jeho poměrů, která by osvobození odůvodňovala. Na těchto závěrech obecných soudů nelze shledat nic neústavního.

5. Ústavní stížnost byla proto odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2020

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu