Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2635/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Dipl.-Ing. Mgr. etc. Miloše Černého, zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem se sídlem Marešova 304/12, Brno, směřující proti řadě správních a soudních rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatele, označené jako "ústavní stížnost ... proti rozhodnutí stavebního úřadu v Rajhradě a Krajského úřadu JMK v Brně." V návrhu stěžovatel namítá, že dochází proti jeho vůli ke znehodnocení jím vlastněného pozemku (zahrady) tím, že na okolních pozemcích budou postaveny rodinné domy. Nebyl spokojen s tím, jak se s jeho nesouhlasem se situací vypořádal stavební úřad v Rajhradě (dané rozhodnutí není v podání doloženo), ani mu nadřízený Odbor územního plánovaní a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Měl za to, že oba správní úřady porušily především jeho vlastnické právo. Stěžovatel se pokoušel dále bránit i ve správním soudnictví, Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud jeho návrhy postupně odmítly pro nesplnění podmínek řízení. Svou ústavní stížnost stěžovatel bezprostředně doplnil dalšími dvěma podáními v délce mnoha desítek stran. Kromě poněkud nestrukturalizované vlastní argumentace podání obsahují řadu kopií rozhodnutí, stížností a žádostí stěžovatele k jiným institucím, rozsáhlé citace judikatury a právních předpisů či údajná odborná vyjádření (podepsaná "právníci" nebo "právní odbor AKEA s.r.o.").

2. Jelikož uvedená podání stěžovatele v mnoha parametrech nesplňovala náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), mj. stěžovatel nebyl právně zastoupen či jasně neoznačil napadená rozhodnutí, Ústavní soud stěžovatele na předmětné nedostatky upozornil a vyzval jej k jejich odstranění.

3. Ve stanovené lhůtě informoval v hlavičce jmenovaný advokát Ústavní soud, že přebírá právní zastoupení stěžovatele, nedostatek povinného zastoupení tak stěžovatel odstranil. Nicméně advokátem nově zaslaná ústavní stížnost sestává z pouhé kopie původního návrhu stěžovatele spolu s částí doplněného podání. Jinak řečeno, právní zástupce stěžovatele se pod nový návrh pouze podepsal, aniž by počáteční návrh jakkoliv upravil.

4. Ústavní soud je bohužel nucen konstatovat, že i "nová" ústavní stížnost není věcně přezkoumatelná. Přes množství stran a příloh z návrhu není patrné, které věci se návrh týká a co se jím sleduje, nejsou v něm označeny rozhodující skutečnosti a ani označeny důkazy, není zřejmé, čeho se navrhovatel (s přihlédnutím k příslušnosti Ústavního soudu) domáhá (srov. podmínky zahájení řízení v ). Z mnoha příkladů lze uvést stěžovatelův požadavek v petitu, aby "Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského úřadu v Brně a ... rozhodl o projednání věci soustavou správních, nezávislých a nestranných soudů", v textu se vymezuje proti řadě s řízením zjevně nesouvisejících rozhodnutí jiných orgánů, nevysvětluje, proč by měla být porušena jím uváděná základní práva (mj. listovní tajemství, svoboda bádání, svoboda projevu).

5. Stejný závěr jako obecné soudy učinil též Ústavní soud. Ve stručnosti není jeho povinností, aby odhadoval či domýšlel cíl a srozumitelné odůvodnění podaných návrhů za stěžovatele. Naplnění vymezených podmínek má zajistit ve spolupráci se stěžovatelem jím vybraný advokát, k tomu ostatně institut povinného zastoupení slouží. V neposlední řadě je třeba opět připomenout, že na výše zdůrazňované obsahové nedostatky původního návrhu již byl stěžovatel ve výzvě k odstranění vad upozorněn. Ústavní soud se proto ze všech uvedených důvodů rozhodl stěžovatele znovu nevyzývat k odstranění vad a uchýlil se k použití a návrh stěžovatele soudce zpravodaj odmítl pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2020

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj