Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2743/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti Václava Sedláčka, zastoupeného JUDr. Natašou Láníčkovou, Bratislavská 25, Hustopeče u Brna, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2018, č. j. -188, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2019, č. j. -224 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, č. j. -297, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavnímu soudu byl dne 22. 9 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s d.

2. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost neobsahuje všechny náležitosti vyplývající z ustanovení . Nicméně s ohledem na veřejnou dostupnost rozhodnutí Nejvyššího soudu mu tato vada nebránila v projednání návrhu stěžovatele.

II.

3. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně byl zamítnut návrh stěžovatele, aby mu žalovaný, tj. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, zaplatil částky 55 250 Kč, 1 000 Kč a 2 000 Kč s příslušenstvím. Dále rozhodl o doplacení soudního poplatku a náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Brně k odvolání stěžovatele ústavní stížností napadeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ohledně částek 1 000 Kč a 2 000 Kč s příslušenstvím zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil. Rozhodl i o soudním poplatku a náhradě nákladů řízení.

4. Proti části rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, které však Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl, a to pro chybějící vymezení některého z důvodu přípustnosti dovolání ve smyslu Pro tento nedostatek považoval Nejvyššího soud dovolání za vadné a věcně neprojednatelné. Absence této obligatorní náležitosti představuje podle Nejvyššího soudu vadu podání, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

5. Ústavní soud přezkoumal obsah napadeného usnesení Nejvyššího soudu a pochybení v něm nenalezl. Ostatně ani sám stěžovatel ve své ústavní stížnosti nezpochybnil samotný závěr Nejvyššího soudu stran nedostatků dovolání.

6. Stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. obsahuje mimo jiné tento závěr: "Jestliže stěžovatelovo dovolání neobsahovalo předepsané vymezení přípustnosti dovolání, a tudíž nebylo možno v dovolacím řízení pokračovat, nevyčerpal stěžovatel efektivně procesní prostředek k ochraně svého práva ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). S ohledem na , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je tedy v těchto případech nutno považovat ústavní stížnost v části mířící proti rozhodnutím soudů prvního a druhého stupně za nepřípustnou podle , o Ústavním soudu, ve znění ".

7. Z výše uvedeného plyne, že stěžovatel nevyčerpal efektivně všechny procesní prostředky. Z toho důvodu Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl, a to ve vztahu k rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2018, č. j. -188 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2019, č. j. -224, pro nepřípustnost [ ] a ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, č. j. -297, pro zjevnou neopodstatněnost [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu