Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2465/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky Jaroslavy Holcové, zastoupené Mgr. Josefem Smutným, advokátem, sídlem tř. Míru 92, Pardubice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. června 2020 č. j. -238, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a 1. Júlie Říhové, 2. Tamary Wotawové, 3. Eriky Práškové, 4. Dany Zajíčkové, 5. Pavla Říhy a 6. Petry Říhové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu (dále jen " "), ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces zakotveného v d.

2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou (dále jen "okresní soud") ze dne 15. 12. 1997 č. j. -53 byla stěžovatelce a jejímu dnes již zemřelému manželovi Josefu Holcovi, jako žalovaným, uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici č. 1 a jejímu dnes již zemřelému manželovi Erichu Říhovi, jako žalobcům, částku 417 122,90 Kč s 26% úroky z prodlení od 20. 8. 1997 do zaplacení (šlo o doplatek kupní ceny z prodeje domu), soudní poplatek a náklady řízení.

3. Proti rozsudku okresního soudu podali stěžovatelka a dnes již zemřelý manžel Josef Holc podáním ze dne 27. 3. 1998 odvolání, avšak usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") ze dne 15. 4. 1999 sp. zn. byl na majetek Josefa Holce prohlášen konkurz, a proto bylo řízení ze zákona přerušeno. Po skončení konkurzního řízení byl spis opětovně předložen krajskému soudu k rozhodnutí o odvolání, když předtím bylo ještě rozhodnuto, že v řízení bude po smrti Ericha Říhy pokračováno s vedlejšímu účastníky uvedenými v záhlaví tohoto rozhodnutí jako s žalobci. Jako žalovaná zůstala v řízení po smrti Josefa Holce jen stěžovatelka.

4. Krajský soud ústavní stížností napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil s upřesněním, že platební povinnosti se ukládají pouze stěžovatelce a že vedlejší účastníci jsou vůči ní oprávněni společně a nerozdílně. Dále byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit vedlejší účastnici č. 1 náklady odvolacího řízení a bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi stěžovatelkou a ostatními vedlejšími účastníky nemá nikdo z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

II.

Argumentace stěžovatele

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že rozsudek krajského soudu je nepředvídatelný, neboť krajský soud až v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že námitky stěžovatelky jsou v dané fázi řízení již bezpředmětné, neboť vedlejší účastníci od okamžiku prohlášení konkurzu na majetek Josefa Holce a soupisu nemovitostí do konkurzní podstaty již nemají možnost příslušné nemovitosti vyklízet a předávat, a že je tedy nutné mít za to, že k předání nemovitostí došlo sepsáním do konkurzní podstaty. Stěžovatelka tvrdí, tento náhled krajský soud sdělil až po vyhlášení rozhodnutí a že byla zbavena možnosti na něj reagovat, čímž došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh , přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

7. Ústavní stížnost podle písm. d) y tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Z ustanovení , 3, 4 a lze dovodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně toho kterého práva poskytuje. Proto je také ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( zákona), tedy i pro dovolání v civilních věcech.

8. Ústavní stížností napadené rozhodnutí krajského soudu obsahuje poučení o možnosti podat proti tomuto rozsudku dovolání jako mimořádný opravný prostředek, o kterém by rozhodoval Nejvyšší soud. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti nezmiňuje, že by dovolání proti rozsudku krajského soudu podala, a tato skutečnost nevyplývá ani z aplikace infosoud.justice.cz.

9. Je tak zřejmé, že stěžovatelka nedodržela požadavek subsidiarity ústavní stížnosti, tj. před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně práva, které jí zákon poskytuje, včetně dovolání.

10. Ústavnímu soudu tak nezbylo než uzavřít, že podaná ústavní stížnost stěžovatelky je nepřípustná ve smyslu , proto ji, aniž by se zabýval meritem věci, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2020

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj