Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2520/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Ing. Ivy Kadlecové Jahodové, advokátky se sídlem Leknínová 2046, Černošice, směřující proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. září 2019, č. j. -151, a o návrhu na zrušení , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, a vypuštění slov "vypočtená podle " z ustanovení téhož zákona, takto:

I. Ústavní stížnost se odmítá.II. Návrh na zrušení , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, a vypuštění slov "vypočtená podle " z ustanovení téhož zákona, se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 1. 9. 2020 doručena ústavní stížnost podle písm. d)y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Stěžovatelka se touto stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení Okresního soudu v Pardubicích, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva zaručená v , a d (dále jen ""). Současně stěžovatelka navrhuje podle zrušení , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (dále jen "zákon o penzijním připojištění) a rovněž vypuštění slov "vypočtená podle " z ustanovení téhož zákona.

2. Napadeným usnesením Okresního soudu v Pardubicích bylo dne 2. 9. 2019 rozhodnuto ve věci řízení o pozůstalosti po zemřelém MUDr. Ivo Jahodovi, za účasti závětní dědičky a dvou neopomenutelných dědiček. Usnesení nabylo právní moci téhož dne a dle tvrzení stěžovatelky proti němu nebyl podán opravný prostředek.

3. Podle ústavní stížnosti stěžovatelka z výpisu penzijního pojištění ze dne 16. 10. 2019 zjistila, že nedošlo k výplatě 23 578 Kč, které se v době smrti zůstavitele nacházely na účtu penzijního pojištění a které představovaly zůstavitelem obdržené státní příspěvky a jejich zhodnocení. Tuto částku penzijní společnost dle § 23 odst. 2 zákona o penzijním připojištění vrátila státu, tj. Ministerstvu financí. Stěžovatelka se o této skutečnosti dozvěděla až z výpisu penzijní společnosti a bez svého zavinění nemohla proti napadenému usnesení brojit včasným opravným prostředkem. Stěžovatelka považuje stávající úpravu za diskriminační a porušující vlastnické právo stěžovatelky, z toho důvodu navrhuje její zrušení. Stěžovatelka rovněž namítá, že je její stížnosti přípustná ve smyslu , neb její věc přesahuje její vlastní zájmy s ohledem na skutečnost, že se v obdobné situaci nachází řada osob.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady pro řízení před Ústavním soudem. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, ve kterých bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je advokátkou, tudíž nemusí být právně zastoupena jiným advokátem [srov. stanovisko pléna ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. (ST 42/79 SbNU 637; 290/2015 Sb.)]. Dále se zabýval včasností návrhu a tím, zda je ústavní stížnost přípustná.

5. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (). V uvedených ustanoveních se tak odráží princip subsidiarity ústavní stížnosti jako posledního prostředku ochrany základních práv jednotlivce, nastupujícího až poté, co jednotlivec nemá k dispozici jiné prostředky k obraně proti zásahu veřejné moci.

6. V projednávaném případě byla stěžovatelka v napadeném rozhodnutí poučena o možnosti podání opravného prostředku. Ustanovení pak představuje toliko výjimku z obecného pravidla přípustnosti, kterou je nutné interpretovat zužujícím způsobem [nález

sp. zn.

ze dne 13. 3. 1996 (N 19/5 SbNU 159)]. Nelze přitom opomenout, že ve smyslu zachovávání ústavnosti musí jít o natolik silný a významný veřejný zájem na projednání stížnosti, který v daném okamžiku vyžaduje, aby konkrétní, byť nepřípustná ústavní stížnost přesto byla projednána.

7. Podstatný přesah vlastních zájmů je nutno (jako každou výjimku z pravidla) vykládat restriktivně. Tento přesah lze v obecné rovině shledat toliko z vnějších okolností, např. když právní předpis pravidelně vyvolává potíže v praxi, věc se týká tisíců případů a její řešení by odstranilo větší množství sporů, a je pociťována potřeba zajištění ústavně konformního výkladu (viz Filip, Holländer, Šimíček - Komentář k , C.H.Beck 2001, str. 343-344). Nemůže ale postačit argument, že napadené ustanovení se týká velkého množství subjektů za situace, kdy o žádném z nich není Ústavnímu soudu známo, že by protiústavnost napadeného ustanovení namítal a ani stěžovatel žádného kromě sebe neuvádí. Ústavní soud ve fázi, kdy řeší toliko otázku přípustnosti ústavní stížnosti, není v situaci, že by mohl vedle toho současně meritorně řešit oprávněnost ústavních námitek týkajících se napadeného zákonného ustanovení a z nich případně odvozovat "podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele" (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 6. 2005).

8. Na základě uvedeného Ústavní soud shledal, že podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatelky v posuzované věci dán není - a není ani ekvivalentní s tvrzenou protiústavností zákonného ustanovení, jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti; opačné závěry by založily institut takzvané "populární žaloby" v řízení o kontrole norem a ocitla se tak v rozporu s kogentním taxativním ustanovením . V dané věci Ústavní tak soud shledal, že výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v splněny nejsou.

9. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené rozhodl v senátu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti proti napadenému usnesení pro její nepřípustnost podle . S ústavní stížností spojený návrh na zrušení , o penzijním připojištění, a vypuštění slov "vypočtená podle " z ustanovení téhož zákona podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. září 2020

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu