Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2634/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele R. B., zastoupeného JUDr. Petrem Moníkem, LL.M., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -1467 ze dne 15. 6. 2020, v části týkající se běžného styku otce s nezletilou, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a dále a) nezletilé A. B., b) nezletilého S. B. a c) M. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen "opatrovnický soud") bylo pod sp. zn. ve věci péče o nezletilé vedlejší účastníky a) a b), kteří jsou společnými dětmi stěžovatele a vedlejší účastnice c), rozhodováno o změně úpravy styku rodičů s dětmi. Nový režim byl stanoven pro každé z dětí odlišně, ve vztahu k nezletilé vedlejší účastnici a) rozhodl opatrovnický soud výrokem I rozsudku č. j. -1312 ze dne 23. 10. 2019 o jejím běžném styku se stěžovatelem tak, že bude probíhat v každém sudém kalendářním týdnu od středy 16:00 do následujícího pondělí 7:45, kdy stěžovatel nezletilou předá prostřednictvím školského zařízení.

2. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "odvolací soud") změnil uvedenou část výroku I rozsudku opatrovnického soudu (k odvolání matky) tak, že zúžil rozsah běžného styku o jedno přespání, tedy v každém sudém kalendářním týdnu od středy 16:00 do nedělních 19:30 hodin (napadená část výroku I rozsudku odvolacího soudu). Řízení před opatrovnickým soudem podle něj nebylo stiženou žádnou podstatnou procesní vadou, která by měla vliv na správnost jeho rozsudku; po doplnění dokazování ke skutečnostem nastalým v době po vyhlášení rozsudku opatrovnického soudu však odvolací soud dospěl k závěru o nutnosti změny rozsahu styku stěžovatele s dcerou, jak je uvedeno výše. Nová úprava koresponduje s návrhem opatrovníka, zastupujícího v řízení zájmy nezletilých, i s přáním nezletilé, vedeným přesvědčivě obhájenými praktickými důvody.

3. Stěžovatel se v řízení před Ústavním soudem domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení práva na soudní ochranu podle d (dále jen " "), ve spojení s právem na ochranu rodinného života podle y a právem na péči o děti a jejich výchovu podle y. Stěžovatel uvádí, že jeho výchovné schopnosti jsou na dobré úrovni, fakticky již pečuje o nezletilého vedlejšího účastníka b). V zájmu nezletilé je co nejširší kontakt s otcem i bratrem; odvolací soud pochybil, opřel-li své rozhodnutí výlučně o stanovisko nezletilé, aniž by zkoumal možné ovlivnění jejího názoru matkou (plynoucího mj. i ze znaleckého posudku, založeného v opatrovnickém spise). Každý plnohodnotný den a večer strávený s dětmi je podle stěžovatele důležitý z hlediska posilování vzájemných vazeb. V dalším textu stěžovatel popisuje výchovné nedostatky, které spatřuje na straně matky.

4. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s , o Ústavním soudu (dále jen " "); je sice přípustná ve smyslu téhož zákona, avšak zjevně neopodstatněná.

5. V minulosti již Ústavní soud mnohokrát judikoval, že právo na spravedlivý proces neznamená právo účastníka řízení na úspěch ve věci. Jeho smyslem je poskytnout oběma stranám rovnocenný prostor k obraně jejich práv, rozhodnout věc nestranně a náležitě vypořádat všechny relevantní okolnosti tak, aby soudní rozhodnutí bylo logické, srozumitelné a přesvědčivé. Pokud tomuto požadavku soud dostojí a respektuje přitom substantivní základní práva jednotlivce (zde zejména ochranu rodičovských práv ve smyslu y a nejlepší zájem dítěte podle Úmluvy o právech dítěte), Ústavní soud nemá důvod do jeho rozhodovací činnosti zasahovat.

6. Odvolací soud vyložil podrobně, jaká změna skutkových okolností jej vedla k odlišnému právnímu hodnocení (viz bod 31 rozsudku); pouhý nesouhlas stěžovatele s odvolacím soudem řádně zjištěným vývojem skutkového stavu a jeho srozumitelně a podrobně odůvodněnými úvahami porušení jeho ústavně zaručených práv nezakládá. Není pravda, že by odvolací soud opřel své rozhodnutí výlučně o názor nezletilé, jak tvrdí stěžovatel s odkazem na tentýž bod 31 odůvodnění napadeného rozsudku, který vedl Ústavní soud k závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti. Je legitimní a logický závěr odvolacího soudu, že i bez přihlédnutí ke stanovisku nezletilé je změněná úprava styku v jejím nejlepším zájmu; je pochopitelné, že dítě školou povinné pociťuje stres a nepohodlí, má-li do školy v prvním dnu nového týdne nastoupit z jednoho domova a vrátit se z ní do jiného. Ačkoli v obecné rovině judikatura Ústavního soudu stojí na požadavku co nejširšího možného styku dítěte s nepečujícím rodičem [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 21. 11. 2017 (N 215/87 SbNU 477), v předložené věci jde o poměrně zanedbatelný rozsah zúžení styku, odůvodněný racionálně a přiléhavě zájmem dotčeného dítěte; Ústavní soud nenachází ústavněprávní dimenzi zásahu do práv stěžovatele.

7. Ústavnímu soudu není zřejmé, jakou relevanci stěžovatel spatřuje v argumentaci směřující k (podle něj nevhodnému) výchovnému přístupu matky, nebylo-li v řízení rozhodováno o svěření dítěte do péče, nýbrž o změně rozsahu jeho styku s nepečujícím rodičem. Výchovné předpoklady rodičů nebyly odvolacím soudem blíže zkoumány ani hodnoceny. Za zmínku v tomto ohledu stojí, že podstatou řízení o ústavní stížnosti není "vyřizování účtů" mezi účastníky řízení, nýbrž ochrana základních práv jednotlivce.

8. Žádný soud nedokáže konflikt rodičů vyřešit ke spokojenosti obou. Nedojdou-li dohody, vždy bude jeden z nich nespokojen, bude se cítit ukřivděn a bude pokračovat v předmětném řízení podáváním nových a nových návrhů. Tím se opět vystupňuje vzájemný konflikt, který bude negativně působit především na dítě. Dítě má dva rodiče a jeho nejlepším zájmem je v obecné rovině mít pevný a rovnocenný vztah k oběma z nich včetně času, který s nimi může trávit, a péče, které se od nich může dočkat. Je tedy na stěžovateli a matce jako na rodičích, zda stráví následujících 8 let, než vedlejší účastnice a) nabude zletilosti, v soudní síni, nebo zda každý z nich částečně upozadí své potřeby a přání ve prospěch společného dítěte a vyvinou skutečnou snahu k nalezení fungujícího kompromisu, ať už vlastními silami či za asistence odborníků. Sama nezletilá ostatně v průběhu odvolacího řízení vyjádřila přání, aby bylo soudní řízení ukončeno.

9. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu