Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 33/16

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka (soudce zpravodaje), Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci návrhu skupiny senátorů, zastoupené JUDr. Jiřím Nykodýmem, advokátem, sídlem 17. listopadu 230/19, Říčany, na zrušení až 78 , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o návrhu Jana Cibulky, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení, takto:

Návrh Jana Cibulky, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení ve věci sp. zn. , se odmítá.

1. Před Ústavním soudem je pod

sp. zn.

vedeno řízení o návrhu skupinu senátorů na zrušení až 78 , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2. Dne 25. 8. 2020 Ústavnímu soudu došlo podání podepsané Janem Cibulkou (dále jen "navrhovatel") označené jako "žádost o přiznání postavení vedlejšího účastníka ve věci ". Navrhovatel k této své žádosti přiložil žalobu ze dne 18. 8. 2020, kterou se u Městského soudu v Praze domáhá, aby správní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a u zdravotnických informací a statistiky (dále jen " "), týkající se neposkytnutí blíže vymezených informací o každém provedeném testu na onemocnění COVID-19, jakož i informací o každém pacientovi hospitalizovaném s nákazou COVID-19. Současně se správní žalobou domáhá toho, aby soud uložil u povinnost poskytnout požadované informace.

3. Navrhovatel ve své žádosti zdůrazňuje, že argumentace Ministerstva zdravotnictví obsažená v rozhodnutí napadeném jeho žalobou, vychází z § 73 odst. 7 zákona o zdravotních službách, upravujícího výjimku z práva na informace. Navrhovatel má za to, že toto ustanovení je neústavní, přičemž mu je známo, že již bylo napadeno skupinou senátorů.

4. Ve své žádosti navrhovatel uvádí, že má právní zájem na výsledku řízení podle . Tvrdí rovněž, že případný derogační nález Ústavního soudu by přímo rozhodl i jím vedený spor. Proto mu má být v řízení o zrušení napadených ustanovení zákona o zdravotních službách přiznáno postavení vedlejšího účastníka. V případě, že mu Ústavní soud postavení vedlejšího účastníka řízení přizná, uvádí, že bude zastoupen advokátem.

5. Ústavní soud již v nálezu ze dne 20. 10. 2004

sp. zn.

(N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.) konstatoval, že " je z hlediska vymezení účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení postaven na zásadě legality, tj. příslušné subjekty získávají takové postavení přímo ze zákona". Ve své další judikatuře pak Ústavní soud rovněž dovodil, že "v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů , s výjimkou případů nastalých v důsledku postupu podle § 35 odst. 2 a § 69 odst. 2 a 3 citovaného zákona, institut vedlejšího účastenství nezná" [usnesení ze dne 5. 6. 2018

sp. zn.

(veřejně dostupné na http://nalus.usoud.cz), obdobně nález ze dne 26. 4. 2006

sp. zn.

(N 92/41 SbNU 173; č. 419/2006 Sb.)].

6. Z podání navrhovatele je patrné, že svůj návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka opírá o , podle něhož může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení. Tento zájem na výsledku řízení má být dán tím, že navrhovatel podal k soudu správní žalobu, kterou napadá správní rozhodnutí, jejichž odůvodnění správní orgán opírá o ustanovení zákona posuzovaného Ústavním soudem v rámci abstraktní kontroly ústavnosti.

7. Tvrzený právní zájem na výsledku řízení o zrušení zákona však nemůže vést k přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení v tomto řízení. Ze systematického výkladu , jehož použití se navrhovatel dovolává, totiž jasně vyplývá, že se týká toliko řízení o ústavních stížnostech (srov. jeho zařazení pod část II., hlavu II., oddíl III. nesoucí nadpis "Řízení o ústavních stížnostech"), nikoliv k jakémukoliv řízení před Ústavním soudem. Obdobně v usnesení

sp. zn.

dospěl Ústavní soud k závěru, že v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů "nelze přiznat postavení vedlejšího účastníka osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení, a to ani podle ".

8. Na základě výše uvedeného proto Ústavní soud rozhodl podle , že se navrhovateli postavení vedlejšího účastníka řízení nepřiznává.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 2020

Milada Tomková, v.r.

místopředsedkyně Ústavního soudu