Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1680/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. M., t. č. ve Vazební věznici Praha - Ruzyně, zastoupené JUDr. Irenou Miller, advokátkou, sídlem Pražská 777, Velké Přílepy, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2019 sp. zn. a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. září 2019 sp. zn. , za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a Městského státního zastupitelství v Praze a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu (dále jen " "), ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v , , , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že stěžovatelka byla napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") uznána vinnou zločinem podvodu podle , odst. 2, odst. 4 písm. d) , (dále jen " "), za což byla podle odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle byla pro výkon uloženého trestu zařazena do věznice s ostrahou. Současně byla podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), stěžovatelce uložena povinnost zaplatit ve výroku o trestu specifikovaným poškozeným náhradu škody.

3. Odvolání stěžovatelky proti rozsudku obvodního soudu Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") v záhlaví uvedeným usnesením podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka nejprve podala sama, tj. bez zastoupení advokátem, ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 16. 6. 2020. Následně byla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad ústavní stížnosti a rozhodnutím České advokátní komory ze dne 28. 7. 2020 byla stěžovatelce určena advokátka JUDr. Irena Miller, která dne 12. 8. 2020 Ústavnímu soudu doručila plnou moc k zastupování stěžovatelky v daném řízení u Ústavního soudu a dne 14. 8. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podaná prostřednictvím určené advokátky.

5. V podané ústavní stížnosti stěžovatelka připouští, že její jednání bylo bezesporu protiprávní a že se také k němu doznala a spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení na objasnění spáchaných skutků. Nesouhlasí však s délkou uloženého trestu, který považuje za nepřiměřeně dlouhý, a to jak vzhledem k závažnosti spáchané trestné činnosti, tak i s ohledem na její osobní situaci. Tvrdí, že způsobenou škodu se snaží nahradit, ve výkonu trestu pracuje a je přesvědčena, že po propuštění z výkonu trestu bude moci splatit škodu některým poškozeným. Svého činu lituje a po propuštění z výkonu trestu by chtěla vést řádný život.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž shledal, že tomu tak není.

7. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V trestních věcech je jedním z prostředků, které je stěžovatel povinen vyčerpat, i dovolání k Nejvyššímu soudu, jak Ústavní soud vyložil ve stanovisku pléna ze dne 4. 3. 2014 sp. zn. (ST 38/72 SbNU 599; 40/2014 Sb.), v němž zdůraznil, že každá důvodná námitka porušení ústavních práv je podkladem pro zrušení napadeného rozhodnutí v řízení o dovoláních (bod 26 citovaného stanoviska pléna).

8. Z obsahu podané ústavní stížnosti a z předložených podkladů nevyplývá, že by stěžovatelka podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

9. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle a odst. l písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost stěžovatelky odmítl jako nepřípustnou pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. září 2020

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj