Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1850/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. O., zastoupeného JUDr. Miroslavem Valou, Jesenická 1757/5, Bruntál, proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 10. 2019, č. j. -395, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2019, č. j. -423, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, č. j. -468, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 2. 7. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s d (dále jen " ").

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl z podnětu odvolání stěžovatele zrušen odsuzující rozsudek Okresního soudu v Bruntále, přičemž byl stěžovatel uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 a 3 tr. z. Naplnění skutkové podstaty uvedeného trestného činu se měl dopustit tím, že v rozsudku blíže určeném čase a místě neoprávněně odebíral elektrickou energii, primárně určenou pro provoz elektrokotle o příkonu 12 kW, a to přes dva neměřené kabely napojené na hlavní domovní vedení u elektroměrového rozvaděče a vedoucí do objektu domu, a takto neoprávněně odebral elektřinu celkového množství 40 939 kWh a společnosti ČEZ Distribuce, a.s. Děčín způsobil škodu ve výši 225 528 Kč. Za uvedené jednání byl stěžovateli uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Současně mu byla uložena též povinnost nahradit poškozené společnosti vzniklou škodu. Následně podané dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.

Stěžovatel v ústavní stížnosti zpochybnil skutková zjištění obecných soudů týkající se měření neoprávněně odebraného proudu. Zavinění a výše škody byly odvozeny z toho, že měřící zařízení vykázalo naměřené hodnoty el. proudu, které odpovídaly příkonu v domě umístěného elektrokotle. Stěžovatel namítl, že u hlavního líčení nebylo objektivně prokázáno tvrzení svědka K. o hodnotách elektrického proudu naměřeného v jednotlivých fázích vedení. Rovněž nebylo prokázáno, že měření bylo provedeno certifikovaným měřidlem. Pro objektivní rozhodnutí považuje stěžovatel za zásadní, zda-li bylo měření provedeno měřidlem odpovídajícím zákonu. Jeho požadavku nebylo vyhověno, neboť protokol ze státní zkušebny k měřidlu předložen nebyl. Stejně tak žádným listinným důkazem nebylo prokázáno, že by na použitém měřidle byl vylepen zákonu odpovídající znak státní zkušebny. Přesto z takto zjištěných údajů o měření proudu byl učiněn závěr o vině a výši způsobené škody.

III.

Ústavní soud je podle ustanovení y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Nespadá do soustavy obecných soudů a nemá pravomoc působit jako další přezkumná instance jejich rozhodnutí, případně jejich právní uvážení nahrazovat svým vlastním. Jeho ústavně zakotvená pravomoc mu svěřuje pouze přezkum rozhodnutí z hlediska dodržení ústavních mezí. Vzhledem k ústavně zaručené nezávislosti soudů (viz ustanovení y) nemá ani pravomoc přehodnocovat jejich závěry a nahrazovat je svými vlastními.

Shora řečené platí i pro hodnocení důkazů a konstrukci skutkového stavu. Tuto pravomoc mají obecné soudy a Ústavní soud je do ní oprávněn zasáhnout pouze v případě extrémních rozporů mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním. Žádná z těchto podmínek však v tomto případě nebyla splněna.

Stěžovateli je třeba dát zapravdu v tom smyslu, že se obecné soudy blíže nezabývaly otázkou certifikovaných měřidel, nicméně jejich závěr o vině stěžovatele lze považovat s ohledem na ostatní provedené důkazy za spolehlivě zjištěný. Samotná výše způsobené škody je sice podstatná, ovšem objektivně prakticky nezjistitelná. Soudem stanovená výše škody může být z povahy věci považována jen za přibližnou, nikoliv objektivně zjištěnou. Stěžovatel přitom netvrdí, že by se soudem uložená náhrada škody vymykala z rámce předchozích plateb (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu

sp. zn.

). K objektivní odpovědnosti odběratele za neporušenost měřícího zařízení lze odkázat na nález Ústavního soudu

sp. zn.

.

Ústavní soud odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů považuje za logické a neodporující žádné z ústavních kautel řádně vedeného soudního řízení podle hlavy páté y. Na tyto závěry lze tedy v podrobnostech odkázat.

Ze všech shora vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu