Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2010/20

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu společnosti Lékárny Jinočany, s. r. o., se sídlem v Jinočanech, Náměstí 5. května 2, zastoupené JUDr. Taťjánou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Karasovská 832/5, proti výroku III usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -40 ze dne 30. března 2020 a usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -92 ze dne 9. června 2020, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") výrokem III napadeného usnesení vyloučil vzájemný návrh navrhovatelky (v postavení žalované) v rozsahu, v jakém se domáhá náhrady škody, k samostatnému řízení. Následně Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že k projednání a rozhodnutí jsou příslušné okresní soudy a věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5. V popsaném postupu spatřuje navrhovatelka porušení svých práv zaručených v , 2, 3 odst. 1, 36 odst. 1 a 38 odst. 1 d, a proto požaduje jejich zrušení.

2. Ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález

sp. zn.

ze dne 13. července 2000 (N 111/19 SbNU 79). Řízení před Ústavním soudem tak nastupuje jen v případě selhání všech ostatních a až po jejich vyčerpání, nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti ( ), taková situace v projednávaném případě nenastala. Byl-li usnesením krajského soudu vyloučen vzájemný návrh navrhovatelky k samostatnému řízení a řízení bylo usnesením vrchního soudu svěřeno Obvodnímu soudu pro Prahu 5, je zjevné, že řízení dosud nebylo ukončeno a nadále pokračuje. Fakt, že navrhovatelka není spokojena se soudem, jemuž věc byla přidělena, není způsobilý založit důvodnost ústavní stížnosti. Posouzení charakteru věci a v důsledku toho určení příslušnosti obecného soudu není úkolem Ústavního soudu, ale je věcí právě obecných soudů, které jsou ve svých rozhodnutích vázány procesními předpisy. V ustanovení je ostatně výslovně uvedeno, že důvodem pro zrušení rozhodnutí je, rozhodoval-li věcně nepříslušný soud.

3. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2020

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj