Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2020/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. Š., zastoupeného Mgr. Pavlem Kohútem, advokátem se sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Mostě ze dne 18. 5. 2020 č. j. 2 ZN 3004/2018-69 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Most, Oddělení hospodářské kriminality ze dne 20. 3. 2020 č. j. KRPU-79637-112/TČ-2018-040881-SAK, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu dne 17. 7. 2020 (pozn.: doručení téhož dne) prostřednictvím advokáta ústavní stížnost, v níž tvrdil, že bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces podle d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně základních práv a svobod a právo na ochranu vlastnictví podle y. V ústavní stížnosti navrhoval, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil shora označená usnesení Okresního státního zastupitelství v Mostě (dále jen "okresní státní zastupitelství") a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Most, Oddělení hospodářské kriminality (dále jen "Policie ČR").

2. Z ústavní stížnosti, napadených usnesení jakož i z dalšího stěžovatelem zaslaného spisového materiálu se podává, že stěžovatel se u Policie ČR a posléze i okresního státního zastupitelství opakovaně domáhal prošetření tvrzeného protiprávního jednání soudního exekutora Ch. spočívajícího v nepřípustném zásahu do majetkových práv. Stěžovatel se nápravy domáhal poté, co byl Nejvyšším soudem usnesením ze dne 14. 2. 2018 č. j. -50 zrušen příslušný exekuční titul - rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2017 sp. zn. o odsouzení stěžovatele a o povinnosti k náhradě škody. Policii ČR bylo dne 12. 4. 2018 prostřednictvím Okresního státního zastupitelství doručeno trestní oznámení stěžovatele ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle , kterého se měl dopustit soudní exekutor Ch. Porušení zákona ze strany soudního exekutora mělo spočívat v tom, že pokračoval v úkonech v rámci exekučního řízení vedeného na majetek stěžovatele přesto, že pozbyl platnosti a účinnosti příslušný exekuční titul. Dne 30. 7. 2018 stěžovatel od Policie ČR obdržel vyrozumění, podle něhož policejní komisař neshledal v jednání soudního exekutora žádné znaky naplňující skutkovou podstatu trestného činu, a věc proto odložil; dne 13. 11. 2018 vydala Policie ČR usnesení č. j. č. j. KRPU-79637-30/TČ-2018-040881-SAK, kterým věc podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby odložila. Na základě stížnosti stěžovatele okresní státní zastupitelství usnesením ze dne 1. 2. 2019 č. j. 2 ZN 3004/2018-15, usnesení Policie ČR zrušilo a uložilo, aby ve věci znovu jednala a rozhodla. O trestním oznámení stěžovatele poté opětovně (dokonce postupně několikrát) rozhodovaly oba orgány činné v trestním řízení s tím, že v pořadí posledním rozhodnutí ve věci je zamítavé usnesení okresního státního zastupitelství (viz shora) - tedy rozhodnutí potvrzující odložení věci policejním komisařem.

3. Stěžovatel v rámci ústavní stížnosti rekapituluje průběh rozhodování Policie ČR a okresního státního zastupitelství v dané věci. Své námitky směřuje proti údajným vadám trestního řízení a postup policejního orgánu označuje jako "liknavý". Odkazuje rovněž na svá dřívější podání směřovaná orgánům činným v trestním řízení a dodává, že dne 1. 7. 2020 podal rovněž podnět k výkonu dohledu.

4. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen " ") je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

5. Ústavní soud v nálezu

sp. zn.

ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691) jednoznačně konstatoval, že stížnosti, u nichž stěžovatelé nevyužili žádost o dohled k nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, je zapotřebí odmítat pro nevyčerpání všech procesních prostředků nápravy. Konkrétně uvedl, že soustava státního zastupitelství je tvořena několika články. Podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je nejblíže vyšší státní zastupitelství oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je nejblíže nižší státní zastupitelství povinno řídit se písemnými pokyny podle odstavce 1, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Toto nadřízené státní zastupitelství je oprávněno posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v plné šíři, včetně případných vad v šetření trestních oznámení. Podle zákona o státním zastupitelství je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení podání vyrozumět toho, kdo je učinil, nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím. Žádost o výkon dohledu je tedy prostředkem, který může vést k nápravě a o jehož vyřízení musí být i podatel vyrozuměn. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle zákona o státním zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu, a jako takovou je ji nutno propříště vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s .

6. V nyní posuzovaném řízení stěžovatel proti usnesení Policie ČR o odložení věci podal stížnost k okresnímu státnímu zastupitelství, které ji zamítlo; obrátil se tedy s žádostí o přezkum pouze na jeden stupeň státního zastupitelství. V závěru ústavní stížnosti však stěžovatel uvádí, že dne 1. 7. 2020 podal podnět k výkonu dohledu Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem. Nezbývá tedy než postupovat v konsensu s výše uvedeným závazným právním názorem vysloveným v citovaném nálezu a vyčkat vyřízení věci krajským státním zastupitelstvím.

7. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle a odst. l písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj