Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1793/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti JUDr. Dalibora Grůzy, Ph. D., zastoupeného JUDr. Miroslavem Moltašem, LL. M., advokátem, sídlem Střední 933/10, Hustopeče, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spojené s návrhem na zrušení , , , , a odst. 3, a odst. 3, až a a odst. 3 , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

Odůvodnění:

1. Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 27. 6. 2020 a které bylo doplněno podáním ze dne 30. 6. 2020, stěžovatel brojí proti sdělení města Hustopeče ze dne 24. 6. 2020 č. j. MUH/37082/20/433, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o pronájem tržního místa na tržišti provozovaném městem Hustopeče za účelem "prodeje nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvého masa zdechlin drůbeže (slepic) z vlastního chovu k lidské spotřebě", a to z důvodu rozporu této žádosti s právními předpisy [konkrétně se , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Po Ústavním soudu požaduje, aby zakázal městu Hustopeče a správci tržiště (Správě a údržbě budov města Hustopeče, organizační složce) v bránění mu v prodeji takového masa. V podání současně navrhl zrušení v záhlaví uvedených ustanovení veterinárního zákona.

2. V jednání města Hustopeče, které s ním odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa, spatřuje stěžovatel jiný zásah orgánu veřejné moci, vůči němuž neexistuje žádný procesní prostředek k ochraně. Přípustnost ústavní stížnosti odvozuje z , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), neboť svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku.

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ve stávající věci k takovému závěru nedospěl.

4. Ústavní stížnost podle písm. d)y (dále jen "") tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba proti pravomocnému rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, jimž bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

5. Stěžovatel spatřuje jiný zásah orgánu veřejné moci v tom, že s ním město Hustopeče odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa. O jiném zásahu orgánu veřejné moci (než je pravomocné rozhodnutí), který je zpravidla interpretován tak, že jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok orgánů veřejné moci vůči ústavně zaručeným základním právům a svobodám, však nelze v daném případě vůbec uvažovat. Uzavření smlouvy o pronájmu tržního místa na tržišti provozované obcí je záležitostí ryze soukromoprávní (v případě obce se tak děje v samostatné působnosti) a žádnou z potenciálních smluvních stran nelze nutit k tomu, aby do smluvního vztahu vstoupila. Je navíc věcí pronajímatele, aby určil, jaké zboží má být na tržišti nabízeno a stanovil podmínky pro jeho prodej. Odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa odůvodněné tím, že jím zamýšlený prodej masa zdechlin (byť čerstvých a třeba i s veterinárním atestem) je v rozporu s veterinárními předpisy, jejichž dodržování je vyžadováno i v Provozním řádu tržiště, představuje ze strany města Hustopeče zcela legitimní postup.

6. Neshledal-li Ústavní soud v odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa jiný zásah orgánu veřejné moci, je pak třeba jeho ústavní stížnost posuzovat právě ve světle tohoto závěru. Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Nepříslušností se přitom rozumí situace, kdy se stěžovatel domáhá něčeho, k čemu není Ústavní soud oprávněn, a to tak, že vůbec není způsobilý vést takové řízení. Domáhá-li se tedy stěžovatel vydání rozhodnutí, kterým by bylo městu Hustopeče a správci tržiště zakázáno, aby bránili stěžovateli v prodeji masa (zdechlin), není k projednání takového návrhu Ústavní soud příslušný. Projednáním takového návrhu by totiž Ústavní soud vybočil z mezí své kompetence, vyplývajících z y a d.

7. S ohledem na to, že Ústavní soud vůbec není příslušným k projednání stěžovatelova návrhu, není na místě ani jeho argumentace dovozující přípustnost ústavní stížnosti z .

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [ ].

9. Vzhledem k tomu, že akcesorický návrh na zrušení právního předpisu [v záhlaví uvedená ustanovení veterinárního zákona] podaný na základě sdílí osud ústavní stížnosti, bylo jej třeba rovněž odmítnout, a to podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2020

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu