Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1969/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky KM Beta MORAVIA s. r. o., sídlem Brněnská 619/59a, Hodonín, zastoupené JUDr. Marcelou Andrýskovou, advokátkou, sídlem Masarykovo nám. 120/22, Hodonín, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. března 2020 č. j. Nco 8/2020-847, za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a 1) Josefa Škodáka a 2) Lubomíra Jančaříka, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") napadla stěžovatelka v záhlaví uvedené usnesení z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným usnesením Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") rozhodl o námitce podjatosti vznesené stěžovatelkou ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. tak, že soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Hana Klimešová není vyloučena z projednání ve věci sp. zn. . Vrchní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatelka shledává podjatost dotčené soudkyně ve způsobu jakým je vedeno řízení, podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), avšak okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech důvodem pro vyloučení soudce být nemohou, neboť k přezkumu a nápravě postupu soudce a jeho rozhodovací činnosti mohou sloužit pouze opravné prostředky. Stěžovatelka neuvedla žádné konkrétní okolnosti, ze kterých by měl vyplývat vztah soudkyně k věci nebo k účastníkům řízení a takové okolnosti nevyplynuly ani z obsahu spisu. Soudkyně se navíc ke vznesené námitce vyjádřila tak, že nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah.

3. Předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, musel se zabývat otázkou, zda jsou k tomu splněny všechny předpoklady stanovené . Podle tohoto zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takto vyjádřená subsidiarita ústavní stížnosti se po stránce materiální projevuje v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán.

4. Rozhodnutí nadřízeného soudu podle o tom, že není dán důvod vyloučení soudce podle , obecně nebrání tomu, aby byla námitka podjatosti vznesena i v dalších fázích řízení, jakož i v řízeních o opravných prostředcích. Předmětem rozhodování Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti se proto posouzení této námitky může stát teprve poté, co bude řízení ve věci samé skončeno, nebo kdy bude rozhodnuto o takovémto opravném prostředku (např. usnesení ze dne 18. 1. 2017

sp. zn.

, usnesení ze dne 20. 2. 2018

sp. zn.

nebo usnesení ze dne 17. 9. 2019

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

5. Z těchto důvodů Ústavní soud podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ústavní stížnost stěžovatelky jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2020

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj