Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1364/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Zuzany Bílé, právně zastoupené Tomášem Máchou, advokátem se sídlem Šumavská 1048/21, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2020 č. j. -498, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího soudu, neboť má za to, že je v rozporu s jejími právy podle d (dále jen "Listina).

2. Pro účely posouzení stěžovatelčiny ústavní stížnosti postačuje dle Ústavního soudu stručně shrnout, že řízení před obecnými soudy, v němž bylo vydáno i napadené usnesení Nejvyššího soudu, se týkalo žaloby stěžovatelky o zaplacení částky 707 718 Kč s příslušenstvím. Prostřednictvím této žaloby se stěžovatelka domáhala vrácení zaplacené ceny díla s tím, že odstoupila od smlouvy o dílo, kterou uzavřela se žalovanými za účelem rekonstrukce své nemovitosti. Po relativně zdlouhavém řízení, v jehož průběhu bylo prvostupňové rozhodnutí odvolacím soudem dvakrát zrušeno a vráceno k dalšímu řízení, prvostupňový soud stěžovatelčinu žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Stěžovatelka podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl pro vady. Dle Nejvyššího soudu dovolání neobsahovalo způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ( ).

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka relativně obsáhlým způsobem rekapituluje vztahy mezi ní a žalovanými, důvody, které ji vedly k podání předmětné žaloby, průběh soudního řízení a obsah vydaných rozhodnutí. Následně vyslovuje svůj nesouhlas s v pořadí třetím rozhodnutím prvostupňového a odvolacího soudu, jež považuje z nesprávné a neodpovídající skutkovému stavu. Ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu uvádí, že je v rozporu s jejími právy dle y, neboť jí zbavilo "ústavně garantovaného práva, domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu" (sic). Další, podrobnější důvody na podporu svého tvrzení o protiústavnosti napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu neuvádí.

4. Ústavní soud nejprve posuzoval splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, jež byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až 31 a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

5. Po zvážení všech okolností však dospěl Ústavní soud k závěru, že se jedná o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu .

6. V duchu závěrů plynoucích ze stanoviska pléna sp. zn. ze dne 28. 11. 2017 (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb.), zejm. bodů 25 až 58, Ústavní soud posuzoval, zda stěžovatelka v dovolání, které Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl pro vady, řádně vymezila předpoklady přípustnosti dovolání. Porušení stěžovatelčina práva na přístup k soudu a spravedlivý proces dle y by totiž mohl Ústavní soud konstatovat pouze v situaci, pokud by Nejvyšší soud odmítl její dovolání pro vady i navzdory skutečnosti, že byly splněny veškeré náležitosti dovolání předpokládané .

7. To se však v nyní posuzované věci nestalo. Ústavní soud si vyžádal předmětné dovolání a z jeho obsahu zjistil, že skutečně neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti ani konkrétní otázku, která by měla být Nejvyšším soudem řešena. Dovolání obsahuje - podobně jako nyní posuzovaná ústavní stížnost - pouze povšechné námitky proti rozhodnutím nižších soudů, jež navíc směřují v převážné míře do skutkové roviny věci. Stěžovatelka sice uvedla, že přípustnost svého dovolání spatřuje v tom, že "rozhodnutí odvolacího soudu (je - pozn.) odchylné od ustálené praxe dovolacího soudu a dále napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva," avšak následně pouze popisovala průběh řízení před nižšími soudy a polemizovala s jejich skutkovými zjištěními. Pakliže dovolací soud dospěl k závěru, že takto formulované dovolání neobsahovalo řádné vymezení předpokladů jeho přípustnosti jakožto jedné z náležitostí dovolání dle , a odmítl jej pro vady, nelze jeho rozhodnutí považovat za rozporné s právem stěžovatelky na přístup k soudu ani s jejím právem na spravedlivý proces dle y.

8. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl pro zjevnou neopodstatněnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 2020

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu