Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1825/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Mgr. Tomáše Kováče a Mgr. Lucie Kováčové, zastoupených Jaroslavem Luxem, advokátem se sídlem Poděbradova 1243/7, 702 00 Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -667 ze dne 31. 3. 2020 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení , , a d (dále jen " "). Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. se žalobce domáhá po stěžovatelích zaplacení částky 146 330 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla okresním soudem zamítnuta. Usnesením tohoto soudu č. j. -637 ze dne 30. 1. 2018 bylo zastaveno odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku žalobcem. Toto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. -648 ze dne 22. 3. 2018 jako věcně správné potvrdil. Usnesení krajského soudu však napadl žalobce dovoláním, jemuž Nejvyšší soud v záhlaví uvedeným usnesením vyhověl a dovoláním dotčené usnesení Krajského soudu v Ostravě, potažmo předchozí usnesení Okresního soudu v Ostravě změnil tak, že odvolací řízení se nezastavuje.

Z právě uvedeného je zřejmé, že řízení ve věci samé (resp. odvolací řízení) v důsledku vydání napadeného rozhodnutí ještě neskončilo. Řízení o ústavní stížnosti je přitom založeno zásadně na přezkumu meritorních rozhodnutí vzešlých z již pravomocně skončených řízení, v nichž případnou protiústavnost již nelze napravit jiným způsobem, což není případ stěžovatelů. Sama o sobě skutečnost, že v důsledku zásahu Nejvyššího soudu se v řízení ve věci samé před odvolacím soudem pokračuje, ještě neznamená, že stěžovatelé jako žalovaní nebudou v daném civilním sporu úspěšní.

Přípustnost ústavní stížnosti není dána ani tím, že nyní napadené usnesení dovolacího soudu je rozhodnutím měnícím. Ve svých důsledcích jde totiž o obdobnou procesní situaci, jako kdyby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího (potažmo i nalézacího) soudu stran zastavení odvolacího řízení zrušil a věc vrátil příslušnému soudu k dalšímu řízení. V obou případech dochází k prolomení právní moci rozhodnutí, jímž bylo odvolací řízení zastaveno, a tím samozřejmě i právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh nepřípustný. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala podmínky pro její věcné projednání a že o ní bylo rozhodnuto krátce po jejím podání, Ústavní soud již samostatným usnesením nerozhodoval o návrhu stěžovatelů na odložení vykonatelnosti napadeného soudního rozhodnutí, neboť by takový postup neměl žádný reálný význam.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. července 2020

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj