Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1690/20

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Radoslava Seidla, zastoupeného Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem se sídlem v Praze 5, Plaská 623/5, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -116 ze dne 30. 3. 2020, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Společenství vlastníků jednotek domu X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen " "), přičemž tvrdí, že napadeným usnesením bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces chráněné d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Napadeným usnesením rozhodl o odvolání vedlejšího účastníka proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") č. j. -97 ze dne 11. 11. 2019 tak, že usnesení obvodního soud změnil a řízení ve věci o zaplacení 21 733 Kč s příslušenstvím mimo jiné zastavil.

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že podle jeho názoru nemá s ohledem na k dispozici žádný další procesní prostředek k ochraně jeho práv; jelikož však z poučení napadeného usnesení vyplývá, že proti napadenému usnesení lze podat dovolání, stěžovatel z opatrnosti dovolání proti napadenému usnesení podal souběžně s ústavní stížností. Podle stěžovatele by měl Ústavní soud řízení o jeho ústavní stížnosti přerušit do skončení řízení o dovolání před Nejvyšším soudem. Ve zbytku ústavní stížnosti stěžovatel předkládá argumentaci ohledně protiústavnosti napadeného usnesení (tvrdí zejména nezákonnost a nedostatečnost odůvodnění zastavení původního řízení a rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení).

4. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovené y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. Ústavní soud z veřejně přístupných zdrojů (www.infosoud.justice.cz) a telefonicky u Obvodního soudu pro Prahu 9 ověřil, že stěžovatel proti usnesení městského soudu dovolání podal. Skutečnost, že soudní řízení v dané věci dále probíhá, vylučuje, aby Ústavní soud ústavní stížnost projednal a rozhodl o ní, neboť by tím nepřípustně (v rozporu s principem právní jistoty, jakož i zásadou subsidiarity ústavní stížnosti a minimalizace ingerence Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci) zasahoval do rozhodování obecných soudů, tedy v posuzované věci do oblasti vyhrazené rozhodování Nejvyššího soudu (srov. k tomu ).

7. Není dán důvod, aby Ústavní soud se svým rozhodnutím vyčkával, než o podaném dovolání Nejvyšší soud rozhodne, neboť (již jen) s ohledem na (eventuálně nesprávné) poučení o opravném prostředku, kterého se stěžovateli v napadeném usnesení dostalo, lze lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti napadenému rozsudku odvíjet až od doručení příslušného rozhodnutí Nejvyššího soudu, i když dovolání bude odmítnuto jako nepřípustné podle (nejen tedy, bude-li odmítnuto z důvodů závisejících na uvážení dovolacího soudu podle ). Jen pro úplnost tedy Ústavní soud uvádí, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele nepoškozuje v jeho právu na přístup k soudu, protože pokud nebude srozuměn s výsledkem dovolacího řízení, je oprávněn po jeho ukončení podat novou ústavní stížnost, a to tak, aby zohledňovala i průběh a výsledky dovolacího řízení; taková ústavní stížnost pak (budou-li splněny ostatní podmínky řízení) bude věcně projednatelná Ústavním soudem.

8. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud musel považovat podanou ústavní stížnost za "předčasnou", resp. nepřípustnou podle , a proto ji soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. června 2020

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj