Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1460/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Kateřiny Scheibingerové, na přezkum rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. MPSV-2020/63361-923 ze dne 26. 3. 2020 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhá přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí jako odvolacího správního orgánu ve věci žádosti jejího otce o příspěvek na zvláštní pomůcku dle , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

Ústavní soud se podaným návrhem, který posoudil jako ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho věcné projednatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z následujících důvodů nesplňuje.

Předně je nutno uvést, že účastníkem správního řízení a tím, vůči komu napadené rozhodnutí směřuje, je navrhovatelčin otec, pan Jaroslav Vnenk, nikoli ovšem navrhovatelka sama. Podle je ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci oprávněna podat pouze ta fyzická nebo právnická osoba, která byla účastníkem řízení, z něhož takové rozhodnutí vzešlo. Je zřejmé, že navrhovatelka této podmínce nedostojí, neboť ústavní stížnost podává ve prospěch svého otce, fakticky jako jeho zmocněnkyně, tedy ve stejném procesním postavení jako v původním správním řízení, což je však v řízení o ústavní stížnosti zapovězeno. naopak vyžaduje, aby sama osoba dotčená na svých základních právech nebo svobodách takovým rozhodnutím orgánu veřejné moci byla zastoupena advokátem ( ). Tento nedostatek však nemůže být v nynějším případě pro svoji povahu zhojen výzvou k odstranění vad podání, neboť "záměna účastníků" (tj. navrhovatelky za jejího otce) je s ohledem na individuální charakter porušení základních práv či svobod v řízení o ústavní stížnosti vyloučena.

Ústavní stížnost by však nebyla způsobilá věcného projednání ani tehdy, kdyby ji podal sám otec navrhovatelky. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě totiž právní řád umožnuje otci navrhovatelky napadnout předmětné rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí žalobou u soudu, a to podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů. V tomto ohledu by tedy šlo o ústavní stížnost předčasnou, neboť v pořadí dalším prostředkem nápravy je právě správní žaloba. Teprve nebyl-li by otec navrhovatelky úspěšný ani v řízení před správními soudy, mohl by se obrátit na Ústavní soud s ústavní stížností.

Za uvedených okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo než odmítnout ústavní stížnost dle jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. června 2020

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj