Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1344/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu F. H., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, na zrušení části ustanovení , , v platném znění, a ustanovení § 325 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhá výkladu, resp. změny v záhlaví označených zákonných ustanovení. Ústavní soud posoudil toto podání dle jeho náplně jako návrh na zrušení dotčených zákonných ustanovení. Zabýval se proto nejprve splněním procesních podmínek návrhu, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání takového návrhu.

Podle ustanovení je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle písm. a) y pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v . Navrhovatel sice formálně označil své podání jako ústavní stížnost, po obsahové stránce však fakticky o ústavní stížnost nejde, neboť podání postrádá základní náležitosti ústavní stížnosti. Navrhovatel přitom neoznačil žádné pravomocné rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci do svých ústavně zaručených základních práv a svobod ve smyslu y ve spojení s a neuvedl žádné relevantní skutečnosti, v nichž spatřuje zásah do svých práv takovým rozhodnutím či zásahem. Zmíněný zásah nelze dovodit ani z příloh k návrhu, jimiž navrhovatel toliko dokládá postoj různých orgánů veřejné moci k výkonu ochranného psychiatrického léčení ve spojitosti s výkonem trestu odnětí svobody. Podání navrhovatele je tak ve skutečnosti prostým návrhem na zrušení dílčích zákonných ustanovení, k takovému návrhu jsou však aktivně legitimováni výhradně subjekty vymezené v až d) , tedy kupříkladu prezident republiky či skupina poslanců nebo senátorů, nikoli však navrhovatel.

Z uvedeného důvodu Ústavní soud nepovažoval za účelné vyzývat navrhovatele k odstranění vady jeho podání spočívající v absenci povinného právního zastoupení ( ), neboť bylo zjevné, že jeho návrh je bez dalšího věcně neprojednatelný. Ústavní soud jej tudíž odmítl podle jako podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2020

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj