Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
112153.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 1403/20
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní korporace České přístavy, a. s., sídlem Jankovcova 1057/6, Praha 7 - Holešovice, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. května 2020 č. j. 31 C 128/2019 -23, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníka řízení, a Jindřicha Vondráčka, Jaroslava Vošahlíka, Bc. Milana Vrány, Mileny Wünschové a Lucie Zocherové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republik y a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného usnesení tvrdíc, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d a na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a z napadeného usnesení se podává, že stěžovatelka se žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") domáhá vyklizení pozemku parc. č. 5049/1 v kat. úz. Smíchov, který je v jejím vlastnictví, a vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemku bez hrazení úplaty. Žalobu podala proti 40 žalovaným, obvodní soud návrh stěžovatelky rozdělil a jednotlivé věci vyloučil k sedmi samostatným řízením. Vydání bezdůvodného obohacení se stěžovatelka domáhala za dobu před podáním žaloby, konkrétně za období červenec 2016 až duben 2017. Z obavy před promlčením podala dne 20. 4. 2020 návrh na rozšíření žaloby o dlužné částky odpovídající úplatě za období květen 2017 až říjen 2017, obvodní soud usnesením ze dne 5. 5. 2020 č. j. 31 C 128/2019 -23 rozhodl, že rozšíření žaloby se nepřipouští.
3. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 ). Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z uvedeného vyplývá, že je-li v určité procesní situaci k rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústav y) takové souběžné rozhodování nepřipouští. Ústavní soud dospěl k závěru, že ve stěžovatelčině sporu tyto prostředky vyčerpány nebyly.
4. Stěžovatelka poukazuje na několik nálezů Ústavního soudu (z let 2008 až 2015), z nichž dovozuje, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu na změnu žaloby (ev. vzájemného návrhu) je přezkoumatelné v řízení o ústavní stížnosti. Přehlíží však stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. Pl. ÚS-st. 43/16 (ST 43/83 SbNU 933, 394/2016 Sb.; srov. též http://nalus.usoud.cz), kterým byly právní názory obsažené v odkazovaných nálezech postupem podle § 23 zákona o Ústavním soudu překonány. Podle právní věty tohoto stanoviska platí, že "nevylučuje-li zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, změnu návrhu, popřípadě napadení nepřipuštění takové změny návrhu cestou odvolání, je ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž se nepřipouští změna návrhu podle § 95 odst. 2 občanského soudního řádu , nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů." V odůvodnění Ústavní soud připomenul, že proti takovému usnesení lze brojit efektivními prostředky ochrany práv v systému obecného soudnictví.
5. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud je závěry citovaného stanoviska vázán, odmítl soudce zpravodaj podle § 43 odst. l písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2020
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj