Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1137/20

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Jaroslava Půbala, proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 15. prosince 2010, č. j. -13, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Podáním ze dne 17. 4. 2020, označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora označené rozhodnutí Okresního soudu v Prachaticích (dále jen "okresní soud") s nepříliš srozumitelným odůvodněním, že "nebylo vyhověno zákonu o půdě ani o škodách ". Stěžovatel uvedl, že se bezúspěšné obrátil na Evropský soud pro lidská práva a Okresní soud v Českých Budějovicích. V závěru podání formuloval neurčitý požadavek na náhradu škody a žádal, aby mu byl přidělen právní zástupce.

2. Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že stěžovatel se žalobou proti Ministerstvu spravedlnosti domáhal zaplacení částky 17 250 000 Kč z titulu náhrady škody. Okresní soud řízení zastavil, neboť stěžovatel za žalovaného označil organizační složku státu, která nemá způsobilost být účastníkem řízení.

3. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti postrádal řadu náležitostí kladených na něj , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), v ustanoveních , a , tj. dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, nebyla přiložena rozhodnutí o posledním opravném prostředku, zejména však stěžovatel nedoložil právní zastoupení zvláštní písemnou plnou mocí. Ústavní soud však netrval na odstranění vady návrhu, neboť to s ohledem na následující zjištění nepovažoval za efektivní.

4. Ústavní soud dotazem u okresního soudu zjistil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 6. 1. 2011 právní moci. Stěžovatel podal proti usnesení okresního soudu odvolání, lhůtu pro jeho podání však zmeškal a usnesením okresního soudu ze dne 14. 1. 2011 č. j. -18 bylo odvolání odmítnuto jako opožděné. Řízení o dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 8. 2011 č. j. -31 zastavil, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně nelze dovoláním úspěšně napadnout.

5. Podle ustanovení soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ).

6. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

7. Stěžovatel sice uplatnil opravné prostředky, avšak pouze formálně, neboť při jejich podání nerespektoval zákonné podmínky pro jejich věcné posouzení. Ústavní soud připomíná, že ochrany ústavně zaručených práv je třeba se domáhat "stanoveným způsobem", tj. v souladu s procesním předpisem, v daném případě v souladu s , což stěžovatel neučinil. Ústavní stížnost proti shora označenému usnesení okresního soudu je nutno považovat za nepřípustnou.

8. Požadavek, aby Ústavní soud rozhodl o náhradě škody, je návrhem, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a svoji pravomoc vykonává tím, že rozhoduje ve věcech vyjmenovaných v až 3 y. Limity jeho působení jsou dány uplatněním zásady právního státu, podle níž lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (viz y, resp. d). ani nesvěřuje Ústavnímu soudu pravomoc rozhodovat o náhradách škody či zadostiučinění, neboť obé přísluší soudům civilním.

9. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem ( ), nepovažoval však za účelné vyzývat ho k zajištění právního zastoupení (Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje), neboť i bezvadný návrh by na závěru o nepřípustnosti ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutí okresního soudu z důvodu nevyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, ani na závěru o nepříslušnosti Ústavního soudu k rozhodnutí o náhradě škody, nemohl ničeho změnit.

10. Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout zčásti podle a zčásti podle téhož zákona, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. května 2020

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka