Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 888/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. P., právně zastoupeného Mgr. Robertem Kašem, advokátem se sídlem U Svépomoci 9, Plzeň, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2020 č. j. -464, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví citovaného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud"), neboť má za to, že uvedené rozhodnutí je v rozporu s jeho ústavně garantovanými právy podle a d (dále jen " ").

2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí plyne, že Okresní soud Plzeň-město (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 20. 11. 2019 č. j. -407 shledal stěžovatele vinným z 1) pokračujícího zločinu podvodu podle , odst. 4 písm. d) , zčásti dokonaného a zčásti v stadiu pokusu, jenž stěžovatel zčásti spáchal ve formě spolupachatelství, 2) zločinu padělání a pozměnění veřejné y podle alinea první, odst. 2 písm. c) , jenž byl spáchán formou spolupachatelství, a 3) zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle alinea druhá , jenž byl spáchán ve formě spolupachatelství. Okresní soud jej proto odsoudil ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let a 6 měsíců a uložil mu povinnost nahradit poškozeným způsobenou škodu. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podal stěžovatel i státní zástupce odvolání. Krajský soud ústavní stížností napadeným rozhodnutím k odvolání stěžovatele nově rozhodl tak, že stěžovatel je vinen ze spáchání zločinu podvodu podle , odst. 4 písm. d) ve stádiu pokusu, pročež jej odsoudil k trestu odnětí svobody v délce 2 let (výrok I); odvolání státního zástupce krajský soud zamítl (výrok II). Dovolání k Nejvyššímu soudu podáno nebylo.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a právo na rovnost účastníků řízení, neboť obecné soudy nevyhověly jeho návrhu na doplnění dokazování výslechem v ústavní stížnosti jmenovaných svědkyň. V petitu ústavní stížnosti proto navrhuje, aby Ústavní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu, odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí podle a věc projednal přednostně podle .

4. Ústavní soud nejprve posuzoval splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, jenž byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky až 31 .

5. Nyní posuzovaná ústavní stížnost je nicméně nepřípustným návrhem dle , neboť stěžovatel nevyčerpal všechny opravné prostředky, které měl k dispozici ( ve spojení s ). Posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, se ve smyslu rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. V nyní posuzované věci jím bylo dovolání k Nejvyššímu soudu podle § 265a a násl. trestního řádu.

6. Dle dostupných informací nebylo do dnešního dne stěžovatelem podáno dovolání k Nejvyššímu soudu, byť byl o této možnosti krajským soudem řádně poučen. Stěžovatel se navíc v ústavní stížnosti nikterak nezabývá otázkou její přípustnosti a neobjasňuje, z jakých důvodů má za to, že by měla být shledána přípustnou i navzdory tomu, že (doposud) nevyčerpal všechny procesní prostředky nápravy, které mu zákon poskytuje.

7. Ústavní soud proto prostřednictvím soudce zpravodaje odmítl stěžovatelovu ústavní stížnost pro nepřípustnost podle . O dalších procesních návrzích stěžovatele Ústavní soud nerozhodoval samostatnými usneseními, neboť jeho ústavní stížnost byla fakticky projednána přednostně a k odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku krajského soudu nebyl dán - právě s ohledem na odmítnutí stěžovatelovy ústavní stížnosti z procesních důvodů - žádný důvod.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj