Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 60/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Ludvíka Davida a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele F. V., zastoupeného kolizním opatrovníkem statutárním městem Plzeň - Úřadem městského obvodu Plzeň 1, právně zastoupeného doc. JUDr. Monikou Forejtovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Náplavní 2013/1, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2019 č. j. -702, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. srpna 2018 č. j. -647 a proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. září 2017 č. j. -549, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-město jako účastníků řízení a Fakultní nemocnice Plzeň, sídlem Edvarda Beneše 1128/13, Plzeň, zastoupené Mgr. Ing. Markem Fialou, advokátem, sídlem Otýlie Beníškové 1664/14, Plzeň, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Řízení se přerušuje.

Odůvodnění:

1. Stěžovateli byla rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") přiznána částka ve výši 2 000 000 Kč jako pozůstalému synovi v souvislosti se zaviněným úmrtím jeho otce ze strany Fakultní nemocnice Plzeň (dále jen "žalovaná"). Po zohlednění všech okolností okresní soud nejprve dospěl k částce 2 500 000 Kč, od níž poté odečetl částku 500 000 Kč v souvislosti s postojem žalované, která dle okresního soudu své zavinění nerozporovala, stěžovateli se omluvila a částečně ho odškodnila a v průběhu sporu opakovaně vyjádřila ochotu v rámci smírného vyřešení sporu odškodnění ještě navýšit.

2. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací konstatoval, že částka 2 000 000 Kč je ve vztahu k stěžovateli přiměřenou částkou k odčinění jeho duševních útrap v souvislosti s úmrtím otce a rozsudek okresního soudu potvrdil.

3. Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že snížil celkovou částku přiznanou stěžovateli o 500 000 Kč, a to z důvodu vstřícného přístupu žalované, která své pochybení uznala, se stěžovatelem komunikovala, snažila se mu kompenzovat vytrpěnou újmu a přistoupila k částečné finanční náhradě nemajetkové újmy mimosoudně.

4. Stěžovatel napadl rozsudek Nejvyššího soudu ústavní stížností, v níž se domáhá jeho zrušení z důvodu porušení svých ústavně zaručených práv, zejména práva na spravedlivý proces dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), práva na respektování rodinného a soukromého života dle Úmluvy, práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména dle d (dále jen " "), práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života dle y, práva na majetek dle y, práva na soudní a jinou právní ochranu dle y a práva na rovnost účastníků v řízení dle y.

5. Stěžovatel namítal, že Nejvyšší soud svévolně a nesprávně aplikoval ustanovení týkající se náhrady nemajetkové újmy způsobené smrtí blízké osoby podle ustanovení , , čímž zasáhl do výše uvedených základních práv a svobod stěžovatele. Dle stěžovatele Nejvyšší soud rovněž při svém rozhodování nerespektoval závaznou judikaturu Ústavního soudu, což mělo za následek odepření spravedlnosti. Nejvyšší soud se v napadeném rozsudku přesvědčivě nevyjádřil k tomu, proč byla původně přiznaná částka zjevně nepřiměřená, a neposkytl relevantní argumenty pro potřeby jejího snížení. Uvedl pouze, že je potřeba přihlédnout k vstřícnému přístupu žalované, což však již podrobně vzaly v úvahu soudy v předchozích fázích řízení. V tomto postupu stěžovatel spatřuje též rozpor s dobrými mravy a v důsledku tedy i neoprávněný zásah do svého již nabytého vlastnictví.

6. Pro účely řízení o ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení, jakož i soudní spis vedený u okresního soudu pod sp. zn. .

7. Dne 25. 3. 2020 byl Ústavnímu soudu doručen návrh stěžovatele na přerušení řízení z důvodu, že mezi ním a vedlejší účastnicí (a dalšími subjekty) došlo k uzavření dohody o narovnání, která byla předložena ke schválení opatrovnickému soudu. Řízení je vedeno u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. . Stěžovatel v tuto chvíli předpokládá, že po schválení dohody o narovnání vezme ústavní stížnost zpět.

8. Dne 26. 3. 2020 bylo Ústavnímu soudu doručeno vyjádření vedlejší účastnice, která se připojila k návrhu stěžovatele na přerušení řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u opatrovnického soudu. Vedlejší účastnice rovněž potvrdila uzavření předmětné dohody a existenci společného zájmu na tom, aby do doby schválení dohody opatrovnickým soudem nebylo o ústavní stížnosti rozhodnuto.

9. Za této situace, i s ohledem na princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci a respekt k procesním rozhodnutím stěžovatele, je třeba dát přednost dokončení probíhajícího řízení před opatrovnickým soudem a navazujícího smírného řešení sporu.

10. Z uvedených důvodů, veden i zásadou hospodárnosti řízení, postupoval Ústavní soud podle , o Ústavním soudu, ve spojení s , , a řízení o ústavní stížnosti přerušil do doby, než bude opatrovnickým soudem pravomocně rozhodnuto o schválení výše uvedené dohody mezi stěžovatelem a vedlejší účastnicí. Na stěžovateli potom podle výsledku řízení bude, zda již podanou ústavní stížnost doplní nebo vezme zpět. Ústavní soud však může kdykoliv rozhodnout, že bude pokračovat v řízení i bez návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2020

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu