Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3229/19

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Melanie Borlové, zastoupené JUDr. Kateřinou Koberovou, advokátkou se sídlem Revoluční 15, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -169 ze dne 23. 7. 2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d (dále jen " "), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým bylo zamítnuto dovolání žalovaného Ing. Aleše Jelínka proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -102 ze dne 12. 9. 2018, jímž bylo ve věci samé potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Lounech o povinnosti žalovaného zaplatit stěžovatelce 2 000 000 Kč s příslušenstvím; výrok o nákladech řízení byl změněn tak, že se stěžovatelce náhrada nákladů řízení přisouzená soudem prvního stupně nepřiznává. Náklady odvolacího řízení byly stěžovatelce přiznány.

Stěžovatelka Nejvyššímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci. Podstata jejích námitek však směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterému vytýká nesprávný postup při využití moderačního práva, o jehož aplikaci se dozvěděla až z rozsudku krajského soudu. Uvádí, že napadené rozhodnutí by mělo být zrušeno tak, že v rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2018 bude uvedeno, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud konstatuje, že dne 6. 3. 2020 bylo nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

vyhověno ústavní stížnosti Ing. Aleše Jelínka a rozsudky Nejvyššího soudu č. j. -169 ze dne 23. 7. 2019 a Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -102 ze dne 12. 9. 2018 byly zrušeny pro porušení práva tohoto stěžovatele na svobodné jednání podle y a zásady pacta sunt servanda vyplývající z y.

Za dané situace, kdy řízení bude dále pokračovat u civilních soudů, je nutné posoudit ústavní stížnost stěžovatelky jako nepřípustnou, neboť ve věci dosud nebylo vydáno konečné - pravomocné - rozhodnutí. V této souvislosti Ústavní soud připomíná princip subsidiarity ústavní stížnosti, z něhož plyne, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

Ústavní soud pro úplnost uvádí, že stěžovatelka má, resp. bude mít k dispozici zákonné procesní prostředky v nadcházejícím řízení, po jejichž vyčerpání se může s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, bude-li přesvědčena, že k tomu má důvody.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 2020

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj